zavřít
1 / 13
náhledy
Kloši rodu Lipoptena mají v dospělosti pár křídel, která záhy po příletu na hostitele záměrně odhazují. Pokud se při výběru nedobrovolného živitele zmýlí a místo jelena či srny skončí na těle nevhodného hostitele, např. člověka, není již pro něj bez ztracených křídel cesty zpět. Portrét Lipoptena fortisetosa v SEM, kolorováno.
Autor: Jana Bulantová
Ačkoliv nejsou perloočky typickou potravou pro velkého pavouka, ulovil jich tento exemplář hned několik. Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) je asi jediným "vodním" druhem pavouků na světě. U nás se vyskytuje v zarostlých tůních a rybnících. Zajímavostí je, že patří mezi naše nejjedovatější pavouky.
Autor: Petr Šípek
Drosera peltata je zástupce australských rosnatek, má štítovité listy a na nich četné tentakule, je oproti našim schopná estivovat přes období sucha, kdy využívá zásob energie skrytých pod zemí v jejích hlízách.
Autor: Jana Pilátová
Fotografie bude nejspíš vzbuzovat mnoho asociací, ve skutečnosti však vidíme sosák masařky. Toto specializované ústrojí je součástí lízacího ústního ústrojí a slouží mouchám k příjmu potravy. Snímek je z elektronového mikroskopu a barvy do snímku byly přidány dodatečně.
Autor: Viktor Sýkora
Reportérové geny kódující fluorescenční proteiny jsou často používány pro vizualizaci genové exprese.
Autor: Ivana Dobiášovská
Reportérové geny kódující fluorescenční proteiny jsou často používány pro vizualizaci genové exprese. Na fotografii je zachycena exprese zeleného fluorescenčního proteinu (GFP) v mozku několik dní staré medaky japonské (Oryzias latipes). Žlutá autofluorescence je pak přirozenou fluorescencí některých buněk této ryby.
Autor: Ivana Dobiášovská
Vírovost dvourozměrné nestlačitelné kapaliny za experimentálně nedostupných podmínek získaná řešením Navierovy-Stokesovy rovnice.
Autor: Filip Uhlík
Studie měkkých a tvrdých tkání lidské hlavy. Díky různým míram absorpce rentgenového záření je možné tyto tkáně segmentovat a posléze převést na povrchy reprezentované trojúhelníkovými sítěmi.
Autor: Jan Dupej
Vodní prostředí nabízí domov mnoha živočišným skupinám. Na ilustracích jsou znázorněny druhy: langusta karibská (Panulirus argus), kareta obecná (Caretta caretta), kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) a rak červený (Procambarus clarkii). Kresleno v programu Adobe Photoshop.
Autor: Martina Nacházelová
Vodní prostředí nabízí domov mnoha živočišným skupinám. Na ilustracích jsou znázorněny druhy: langusta karibská (Panulirus argus), kareta obecná (Caretta caretta), kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) a rak červený (Procambarus clarkii). Kresleno v programu Adobe Photoshop.
Autor: Martina Nacházelová
Vodní prostředí nabízí domov mnoha živočišným skupinám. Na ilustracích jsou znázorněny druhy: langusta karibská (Panulirus argus), kareta obecná (Caretta caretta), kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) a rak červený (Procambarus clarkii). Kresleno v programu Adobe Photoshop.
Autor: Martina Nacházelová
Vodní prostředí nabízí domov mnoha živočišným skupinám. Na ilustracích jsou znázorněny druhy: langusta karibská (Panulirus argus), kareta obecná (Caretta caretta), kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) a rak červený (Procambarus clarkii). Kresleno v programu Adobe Photoshop.
Autor: Martina Nacházelová
Štika obecná (Esox lucius) patří mezi nejznámější predátory obývající sladkovodní prostředí. O jejím raném vývoji nicméně není dosud známo téměř nic. V rámci výzkumu jeho průběhu štiky byly detekovány pomocí protilátky vyvíjející se nervy, jenž jsou prezentovány na této fotografii u jedince starého dvacet šest dní. Výsledný snímek byl získán pomocí konfokálního mikroskopu – teplejší barvy značí povrchové/vrchní nervy a chladnější naopak ty hlubší.
Autor: Jan Štundl
