Čtvrtou generaci superpočítače Amálka představil včera veřejnosti Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Superpočítač vznikl spoluprací ústavu a firem Intel a Sprinx Systems a slouží pro náročné výpočty a numerické experimenty v rámci kosmického programu realizovaného v České republice. Jeho čtvrtá verze, rozšířená o 84 nových dvoujádrových procesorů, má za úkol přispět k aktuálním projektům amerického i evropského vesmírného programu modelováním kosmického prostředí.
„Zabýváme se interakcemi slunečního větru s magnetickými poli planet. Sluneční vítr tvoří nepřetržitý tok nabitých částic, které se uvolnily ze slunečního magnetického pole a byly vrženy do vesmíru. Planety jako Země chrání před tímto větrem jejich magnetické pole. Amálka umožňuje modelovat okolí planet a simulovat právě interakce mezi slunečním větrem a magnetickým polem,“ uvedl Pavel Trávníček z Ústavu fyziky atmosféry, jehož tým se superpočítačem pracuje.
Za pomoci předchozích generací Amálky už podle něj dokázal například vysvětlit řadu procesů, k nimž dochází v zemské magnetosféře, a vytvořit model magnetického pole Merkuru, který je první svého druhu na světě. Tento model slouží pro plánování družicových misí Bepi Colombo a Messenger k této planetě.
Víla, která nám to jednou spočítá |
Amálka zraje jako pohádkové víno. |
Další zásadní úlohou pro český superpočítač je příprava klíčových misí k výzkumu Slunce, kam se chystají Solar Orbiter (projekt Evropské kosmické agentury) a Solar Probe, tento projekt zaštiťuje americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Obě mise jsou plánovány na příští desetiletí.
„Upgrade“ Amálky na čtvrtou generaci stál podle jejích tvůrců zhruba 84 tisíc eur. V současnosti se už pracuje také na její páté verzi, která by měla umožnit i vzdálenou komunikaci se superpočítačem přes internet či jinou komunikační síť.
Podle Trávníčka má provoz Amálky kromě svého vědeckého využití také zajímavý vedlejší efekt - po spuštění celého systému došlo v budově, kde je umístěna, k výraznému úbytku červotočů, kteří rozežírali krov. „Je možné, že je rušily drobné vibrace, které superpočítač vyvolává. Ale také nám tím Amálka třeba připomíná, že přes veškerý pokrok techniky některým jevům nikdy neporozumíme,“ uzavírá Trávníček.