130 let

Profesor Niels Linnerup z Kodaňské univerzity zkoumá ostatky Tycha Braha. | foto: Jacob Christensen Ravn, ČTK

Aktualizováno

Tycha Braha v Praze neotrávili, shodli se vědci

Věda
  •   11:09aktualizováno  13:54
KODAŇ - Slavný dánský astronom Tycho Brahe, který žil na přelomu 16. a 17. století v Praze, nebyl otráven rtutí, jak se spekulovalo, ale zemřel nejspíš přirozenou smrtí.

S odvoláním na zjištění česko-dánského týmu vědců to oznámil kodaňský list Politiken. Dánští experti ke svému závěru dospěli na základě zkoumání vousů, které získali při exhumaci Brahových ostatků před dvěma lety v Týnském chrámu v Praze. Na zkoumání se podíleli i čeští vědci, vyplývá ze zprávy dánského výzkumného týmu, kterou má ČTK k dispozici.

Podle prvních výsledků analýzy, na niž se odvolává Politiken, sice v odebraných vzorcích skutečně byla zjištěna rtuť, ale zdaleka ne v takových koncentracích, které by mohly ohrozit astronomův život. Spolu se stopami rtuti vědci nalezli i známky zlata a stříbra naznačující, že Brahe před smrtí požíval léky. Stopy těchto látek obsahovaly vousy Tycha Brahe několik týdnů před smrtí, v době jeho skonu už nejspíš v jeho těle být nemohly, ukázal rozbor dánských vědců.

ČTĚTE TAKÉ:

Přesná příčina smrti slavného vědce ale dál zůstává tajemstvím. "Jedná se o výsledky první analýzy, která vyvrátila otravu rtutí, přesná příčina úmrtí známa není. Výzkumy ještě budou pokračovat, svá zjištění zveřejní také Ústav jaderné fyziky v Řeži," řekl dnes ČTK vedoucí antropologického oddělení Národního muzea Petr Velemínský.

Tycho Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. v letech 1599 až 1601. Za jeho smrt podle spekulací mohly problémy s ledvinami nebo Braheho pokusy se rtutí. Široce byly publikovány i teorie o tom, že mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána. Z jeho vraždy byl obviňován mimo jiných i jeho asistent astronom Johannes Kepler, který se údajně toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům.

Do hrobky v Týnském chrámu se vrátí ostatky astronoma Tychona Braha

Braheho ostatky, uložené v pražském kostele Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí, byly v roce 1901 vyzvednuty a pozdější analýza údajně prokázala neobvykle vysokou koncentraci rtuti. V roce 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci, která byla provedena v listopadu 2010. Kosti, dvě skleněné nádoby a kus textilu se nacházely v malé cínové rakvi. Tým dánských vědců vedl tehdy archeolog z univerzity v Aarhusu Jens Vellev. Z Brahovy rakve vědci odebrali vzorky, které měly ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech.

Právě na Vellevovy závěry se odvolává dnešní zpráva listu Politiken. Mnohem zevrubnější analýza, než byl rozbor z roku 1901, podle dánského vědce ukázala, že Brahe ve vousech rtuť skutečně měl. Její množství bylo ale tak malé, že nemohlo ohrozit jeho život. "Na otravu rtutí tak Brahe nemohl zemřít," tvrdí podle Politikenu Jens Vellev. První výsledky zkoumání jsou odvozeny od analýzy vlasů, konečný výsledek rozboru vzorků kostí a zubů ještě není k dispozici.

Dánští vědci zkoumají ostatky Tycha Braha. Vlevo je Jens Vellev z univerzity v Aarhusu.

Na zkoumání se kromě dánských expertů podílel i Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Dvě analýzy prováděli nezávisle na sobě vědci v dánském Odense a v Praze. Chemická analýza kostí potvrdila, že Brahe nebyl vystaven významnějšímu působení rtuti v posledních pěti až deseti letech svého života.

Rtuť ve vousech

"Stopy těžkých kovů měl ve svém těle několik týdnů před smrtí, do doby jeho skonu úplně zmizely," uvádí dánský list. "Ve vousech, kde byla rtuť, vědci našli i stopy zlata a stříbra, což naznačuje, že Tycho Brahe požíval léky obsahující tyto tři kovy," napsal Politiken.

Český chemik Kučera upřesnil, že analýza ukazuje na přítomnost rtuti v Braheho vousech v posledních osmi týdnech jeho života. Zatímco osm týdnů před astronomovou smrtí byla v Braheho těle přítomnost rtuti na horní hranici normálních hodnot, jedenáct dní před jeho smrtí klesla na hranici spodní.

Podle Politikenu experti odhalili i materiál, z něhož byla odlita náhrada Brahova nosu. O jeho část totiž vědec přišel při šermířském souboji v prosinci roku 1566. Nyní se ukázalo, že nos nebyl ze zlata, stříbra ani mědi, jak se předpokládalo, ale pravděpodobně z mosazi.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás