Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Barvu pleti určuje jediný gen

Věda

  11:20
PRAHA - Naši pradávní předci přišli z Afriky do Evropy s tmavě zbarvenou pokožkou. Brzy se mezi nimi objevili nositelé genu „bledých tváří“, který jim skýtal tak výraznou výhodu, že mezi Evropany zcela převládl.

Rozhoduje jediné písmeno Nepatrný rozdíl v dědičné informaci - jediné písmeno genetického kódu - určuje, jestli její nositel bude mít bílou nebo černou pokožku. K objevu došel tým amerických biologů při studiu mutantů akvarijních rybiček. Zjistili totiž, že gen, který u rybiček způsobuje charakteristické zbarvení, plní velmi podobnou úlohu i u lidí. Jejich poznatek potvrdila i analýza dědičné informace míšenců z USA a Karibiku. foto: Reprofoto

Tým vedený Keithem Chengem z Pennsylvania State University v americkém Hershey neměl hledání genů pro barvu lidské pokožky v popisu práce. Po dlouhá léta studoval dědičnou informaci akvarijních rybek zebřiček a hledal geny, které se u člověka mohou podílet na vzniku rakoviny.

Pak ale Chenga zaujal rybí mutant označovaný jako „golden“. Tato „zlatá“ zebřička postrádala typické tmavé pruhy, které daly tomuto rybímu druhu jméno. A Chenga napadlo, jestli barvu lidské kůže neřídí podobný gen jako u ryb.

Odborníci našli u zebřiček gen, jehož „přeseknutí v půli“ je zodpovědné za „zlatou“ barvu. Zároveň našli v lidské DNA velice podobný gen, který se od rybího liší jen 30 procenty písmen genetického kódu. Podobnost nebyla náhodná. Lidský gen zjednal u rybek nápravu „zlaté“ poruchy ve zbarvení a zajistil v jejich kůži tvorbu typických černých „zebřích“ pruhů. Oba geny plní v těle podobnou funkci.

Gen „bledých tváří“
U člověka se gen vyskytuje ve dvou variantách, které se liší jediným písmenem genetického kódu. Evropské „bledé tváře“ nesou ve své DNA takřka bez výjimky jednu variantu, obyvatelé subsaharské Afriky jsou vybaveni druhou verzí. Přesto nelze evropskou variantu genu jednoduše vyhlásit za gen pro světlejší pleť. Obyvatelé východní Asie nesou ve své DNAstejnou verzi genu jako Afričané, i když mají v drtivé většině světlejší pleť. Dědičnost barvy kůže je tedy spletitější.

Gen má u lidí na starosti transport iontů vápníku v buňkách a působí v kožních buňkách jako „vápníkový stěhovák“. Zajišťuje tím správnou funkci tělísek s kožním barvivem, tzv.melanocytů. Evropská varianta genu zřejmě produkuje krajně nevýkonného stěhováka a naše melanocyty proto nejsou nabity kožním pigmentem tak jako melanocyty lidí s tmavou pletí.

Efekt genu „bledých tváří“ se názorně projevil při prověrce dědičné informace míšenců ze Spojených států a Karibiku. Nejtmavší pleť měli lidé, kteří zdědili po obou rodičích výkonnou africkou verzi genu. Naopak, dědictví evropské varianty genu zajišťovalo nejsvětlejší kůži. Lidé, kteří zdědili po jednom rodiči africkou a po druhém evropskou verzi, měli pleť „středního odstínu“.

Výhodná novinka se prosadila
První lidé druhu Homo sapiens se vyvinuli v Africe a je jisté, že měli tmavou kůži, která je chránila před škodlivou ultrafialovou složkou slunečního záření. Detailní pohled na gen „bledých tváří“ odhalil, že jeho pravěcí nositelé získávali v Evropě významnou výhodu nad tmavě zbarvenými nositeli africké verze genu.

To je hodně důležité zjištění, protože vědci zatím upřednostňovali teorii, podle které naši předci „vybledli samovolně“, když už se nepotřebovali chránit před úpalem afrického slunce. Teď je zřejmé, že jim světlá pleť pomáhala. Snad mohli díky ní zachytit větší množství ultrafialového záření a vyrábět v těle více vitaminu D důležitého pro správný růst kostry.

Z výzkumu Keithe Chenga je zřejmé, jak naivní je hodnocení lidí podle barvy kůže. Jeden z nejnápadnějších rozdílů - barvu pleti Afričanů a Evropanů - má na svědomí záměna jediného písmene genetického kódu na jednom z 23 000 lidských genů.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.