V oblasti parfémů je podle něj tvrdý konkurenční boj a výrobce musí mít vždy v zásobě něco nového, aby se ubránil konkurenci.
Moderní mastičkářky: výroba domácí kosmetiky je na vzestupu |
Zpočátku firma Aroma využívala odborníky v chemii hlavně na čištění některých látek, konkrétně benzylacetátu a později etylvanilinu. Později se spolupráce rozrostla. „Udělali jsme tři velké díry do světa. Začalo to výrobou hydroskořicového alkoholu, který se dobře uplatnil a jeden čas na něj Aroma měla téměř světový monopol,“ řekl Červený. Hydroskořicový alkohol ale postihlo to, co je v této branži obvyklé. Výrobci z Číny a Indie začali výrobu napodobovat a postupně Aromu z trhu vytlačili. Na to musela firma reagovat.
Druhou velkou „dírou do světa“ byly dvě velmi podobné látky s obchodními názvy Arocet a Arol. „V Aromě se vyráběly v takovém množství, které tvořilo třetinu světové produkce,“ uvedl Červený. Také Arocet a Arol z trhu postupně vystrnadili asijští konkurenti. Třetím výrazným úspěchem je připravovaná výroba další, dosud nezveřejněné vonné látky. „V rezervě je už nyní pět dalších potenciálních výrob, na které, jak doufáme, brzy dojde,“ uvedl Červený. Parfuméři totiž podle něj musí mít stále něco v záloze, trh se mění a uspěje jen ten, kdo se mu dokáže přizpůsobit a nemá mezery v dodávkách.
Každá vůně se skládá z mnoha desítek látek, a právě tato chemická individua hledají a syntetizují odborníci z VŠCHT. „Výzkum se zaměřuje na tři oblasti. První jsou úplně nové, dosud nepopsané látky. To se stává poměrně zřídka,“ řekl Červený. Chemici dále hledají nové způsoby výroby už známých látek, aby je bylo možné vyrábět modernějším, ekonomičtějším a ekologičtějším způsobem. „Za třetí je to náhrada alergenů, to je dnes velké téma. Více než dvě desítky látek už jsou v této oblasti zakázané,“ uvedl.
Běžné deodoranty obsahují jedovatý mix. Proto jsem začala vyrábět přírodní kosmetiku |
Nahradit zakázanou molekulu jinou, která bude mít stejnou nebo alespoň podobnou vůni, není podle něj snadné. Ví se sice, že o vůni či chuti rozhoduje struktura molekuly, podle Červeného se ale dá jen obtížně předvídat, co přesně malá změna tvaru přinese. „Když máte řadu látek, které se jen nepatrně liší ve struktuře, mohou mít sladkou chuť, ale bude mezi nimi jedna slaná. Musí se to zkusit, nelze to modelovat na počítači,“ řekl. Proto je podle něj při výrobě parfémů nezastupitelná úloha parfumáře.
Podobně jako melodie v hudbě, i vůně se skládá z řady jednotlivých složek, tónů, ze kterých parfumář sestavuje akordy. Jejich kombinací a přídavky složek, které zajišťují například stabilitu, dospěje k finálnímu výrobku - parfémové kompozici. Pro výsledek je důležitý správný poměr složek a také jejich koncentrace. „Dělali jsme látku, která měla imitovat černý rybíz. V laboratoři, kde vznikla, jí ale nikdo neřekl jinak než kočičinec. Jako černý rybíz to vonělo až na druhém konci chodby,“ popsal Červený. Jiným příkladem je podle něj látka, která se přidává do parfémů typu „slané moře“. „Sama o sobě je silně zapáchající, ale dává se jí jen několik molekul na litr,“ uvedl.
Vedle kosmetických výrobků je nesmírně důležitá technická parfumace. Bez ní se podle profesora chemie neobejde, stejně jako například bez barviv. Lidé, kteří chtějí „žít bez chemie“ si podle Červeného nedokážou představit důsledky, jaké by to mělo. „Kdyby se nevoněla mýdla, prací prostředky nebo aviváž, bylo by to něco příšerného. Suroviny, které se do nich používají, jsou samy o sobě silně zapáchající,“ upozornil.
Spolupráce akademického pracoviště s průmyslovým partnerem, která trvá nepřetržitě téměř 50 let, podle něj přinesla řadu realizovaných výrob a také mnoho důležitých poznatků pro současnou vědu. „Vyrostla na ní řada vysokoškolských absolventů - chemiků, odborníků, schopných samostatně řešit náročné problémy moderního života,“ dodal Červený.
