Bez Sojuzu bychom byli všichni nahraní, říká šéf kosmické agentury ESA

LN V čele Evropské kosmické agentury (ESA) stojíte sedmým rokem. Co považujete za největší dosavadní úspěchy?

Za pozornost stojí úspěchy všech misí, protože na každé z nich se podílely stovky lidí a je radost sledovat, když se podaří dotáhnout je do zdárného konce. Ale v první řadě je to bezesporu přistání sondy Huygens na Saturnově měsíci Titanu, což je věc, která se zatím nikomu jinému nepodařila. Dál musím zmínit zprovoznění evropské vědecké laboratoře Columbus na Mezinárodní kosmické stanici, která má pro evropskou vědu nesmírný význam. Když jsem v 80. letech přišel do ESA, jedna z prvních věcí, kterými jsem se zabýval, byla právě koncepce laboratoře Columbus. Takže jsem rád, že se ji po dvaceti letech podařilo dotáhnout do konce a dnes úspěšně funguje. Třetím velkým úspěchem je nákladní kosmická loď ATV, kterou jsme vyvinuli pro zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Ale nesmíme zapomínat ani na nedávné vědecké úspěchy - sonda Rosetta v červenci prolétla kolem asteroidu Lutecie a přinesla jeho fotografie a další informace o něm. Také máme první data z kosmických dalekohledů Planck a Herschel, jež nám umožňují dohlédnout dosud nejdál do hlubin vesmíru. Díky tomu se dá říct, že vlastně měníme vesmír, protože vesmír je pro nás to, co známe.

LN Co bylo naopak největším nezdarem?

Moje začátky byly celkem dramatické. Tím mám na mysli havárii tehdy nového, nejsilnějšího typu rakety Ariane 5. Měla vynést dva komunikační satelity, místo toho explodovala. Nikdy nezapomenu na 12. prosinec 2002. Ve čtyři odpoledne jsem se dozvěděl, že budu jmenován generálním ředitelem ESA a v deset hodin došlo k té havárii. Horší začátek si neumím představit, byl to opravdu šok. To, co se mělo stát pýchou Evropy, se změnilo v pravý opak. Ale naštěstí se podařilo všechny technické problémy vyřešit a během dvou let vrátit raketu zpátky do provozu. Musím zaklepat na dřevo, že od té doby žádné další problémy neměla.

LN Až příští rok doslouží raketoplány, bude obsluha kosmické stanice záviset jen na ruských Sojuzech. Evropa přitom na přelomu 80. a 90. let začala vyvíjet vlastní kosmickou loď Hermes. Není škoda, že tento projekt zastavila?

Nejsem si úplně jistý, jestli ten projekt měl budoucnost. Důvodů pro jeho zastavení bylo víc, ale mezi ty hlavní patřil příliš vysoký rozpočet. Evropa na to zkrátka neměla, alespoň ne tehdy. Ale určitě byla chyba začít stavět Mezinárodní kosmickou stanici bez společné dopravní strategie. Jednotliví partneři dělali jednostranná rozhodnutí o svých dopravních prostředcích bez dohody s ostatními. Spojené státy se rozhodly ukončit provoz raketoplánů, Evropa začala pracovat na nákladní lodi ATV, Japonsko vyvinulo nákladní loď HTV... každý z nás si dělal, co ho napadlo, a důsledkem je dnešní situace. Máme tu duplicitní nákladní lodě a na druhé straně mezery. Kdyby měl Sojuz jedinou poruchu - opět klepu na dřevo, abych to nepřivolal -, byli bychom všichni nahraní. Nemáme žádnou alternativu, a to je pro nás velice zranitelná situace.

LN Nešlo by přestavět evropský nákladní modul ATV na pilotovanou loď?

Zatím žádné konkrétní plány v tomto směru nemáme, ale jednou v budoucnu - proč ne. Teoreticky by to určitě šlo. Ale záleží, jestli po takové lodi bude poptávka. Jak říkám, nejprve bychom si měli s ostatními partnery určit společnou dopravní strategii a rozdělit si, kdo bude na čem pracovat, jinak to dopadne stejně jako dnes. Pokud budou na nové pilotované lodi pracovat ve Spojených státech nebo v Rusku, není důvod, abychom se o totéž pokoušeli v Evropě. Pak bude lepší soustředit se dál na nákladní dopravu. A to je přesně důvod, proč takovou společnou dopravní strategii nutně potřebujeme.

LN A co lety ke vzdálenějším cílům? Poletí někdy Evropané třeba na Mars?

Výzkum Marsu má dva aspekty. Prvním je výzkum pomocí robotů a v tomto ohledu jsme už s NASA domluveni na dvou společných misích v rámci projektu ExoMars. První sonda bude startovat v roce 2016 a druhá o dva roky později. Takže v tomto smyslu můžu říct, ano, Evropa bude v letech 2018 a 2020 na Marsu - protože nějaký čas potrvá, než tam obě sondy doletí. Pokud jde o pilotované lety, jsem přesvědčený, že se tam jednou také poletí a nepůjde o akci jediného státu nebo agentury, ale o širokou mezinárodní spolupráci - nejen s NASA, ale i s dalšími kosmickými velmocemi, které se budou chtít přidat. Ale žádný časový horizont teď po mně nechtějte. V současné době máme jiné priority. Mars je tady už čtyři miliardy let, tak na nás ještě nějaký čas počká. Jestli tam poletíme o pět let dřív, nebo později, nevidím v tom velký rozdíl.

LN Jaké jsou tedy priority evropského kosmického výzkumu?

Tou hlavní je poskytování co nejlepších služeb evropským občanům. Klademe velký důraz na družice kolem Země, které nám usnadňují život - ať jsou to telekomunikační družice, navigační nebo vědecké satelity. Během posledního roku jsme vypustili tři družice zaměřené na sledování životního prostředí a klimatických změn, což je další věc, na kterou jsem docela pyšný. A v rámci projektu GMES neboli Globální monitoring pro životní prostředí a bezpečnost nyní vyvíjíme sérii pěti družic Sentinel, které začnou fungovat v následujících letech. Také pracujeme na nové generaci meteorologických družic.

LN Před časem jste prohlásil, že je vaším snem uspořádat jednou za rok Den vesmíru, kdy by se vypnuly všechny satelitní aplikace, abychom si připomněli, jak jsou pro nás důležité. Myslel jste to vážně?

No, myslel jsem to spíš obrazně, protože jsme na těchto technologiích příliš závislí na to, abychom se bez nich celý den obešli. Ale mohli bychom to alespoň na chvíli předstírat. Líbilo by se mi, kdyby v televizi před přímým přenosem fotbalového zápasu oznámili něco jako "omlouváme se, satelit má poruchu, takže dnes nic neuvidíte". Pak by to samozřejmě vysvětlili a fotbal pustili... Ale lidé by si díky tomu uvědomili, za co všechno dnes vděčí kosmickým technologiím. To samé by šlo udělat u předpovědi počasí, protože každý den se v televizi díváte na aktuální snímky z vesmíru, ale nikdo vám nepřipomene, že bez satelitu byste je neviděli. Takže moderátor by řekl "je nám líto, ale předpověď na příštích pět dní vám neřekneme, protože satelit dnes nefunguje". Probíral jsem to s několika francouzskými televizními stanicemi a všichni mi říkali, že by to bylo příliš složité. Ale bylo by to fantastické, byl by to velký pokrok v povědomí o tom, jak jsou pro nás družice důležité - a o nic jiného mi nejde. Takže pokud máte nějaký vliv na místní televizní stanice a mohla byste to zařídit, jsme připraveni tu myšlenku podpořit.

LN Vraťme se ještě k pilotovaným letům - zmínil jste, že na Mars se jednou poletí ve spolupráci s dalšími partnery. Není ale lepší rozpoutat konkurenční boj, který může urychlit vývoj jako v 60. letech při závodu o Měsíc?

Spolupráce je pomalejší než konkurence, která motivuje k vyšším výkonům, to je pravda. Konkurence je užitečná, ale jen do určité úrovně. Na velkých nákladných projektech je lepší spolupracovat -a pilotované lety určitě patří do této kategorie, protože polovinu celkových nákladů tvoří samotná doprava. Takže spolupracujme na velkých projektech, a tím nemyslím jen lety na Mars, ale i obsluhu Mezinárodní kosmické stanice. Ovšem soupeřme ve vývoji technologií, robotů a v oblasti vědy - tam je konkurence užitečná, protože žene jednotlivé týmy dopředu.

LN Kdysi jste byl vybrán jako kandidát na astronauta...

Ano, bylo to v roce 1977 a byl to zajímavý rok, protože mě vybrali začátkem září a jedna z prvních věcí, které mě čekaly, byla návštěva Mezinárodního astronautického kongresu v Praze, který se tu právě konal. Moc rád na to vzpomínám. Tehdy to bylo samozřejmě úplně jiné město a nechci komentovat tehdejší politickou situaci, ale samotný kongres byl pro mě úžasný.

LN Nakonec vás ale pro žádný let nevybrali. Myslíte, že kdybyste za sebou měl zkušenost letu do vesmíru jako třeba váš protějšek Charles Bolden z NASA, rozhodoval byste v některých otázkách ohledně kosmického výzkumu jinak?

Těžko říct, to opravdu neumím posoudit, když za sebou takovou zkušenost nemám. Na to se musíte zeptat spíš lidí, kteří do vesmíru letěli, jestli je to nějak změnilo.