Bílí ptáci umějí tančit

Pro většinu diváků byl Snowballův „kankán“ jen kuriozitou, na kterou zahlceni zajímavostmi rychle zapomněli. Aniruddh Patel z The Neurosciences Institute v San Diegu a jeho kolega se ale rozhodli opeřené hvězdičce věnovat podrobněji. Nyní porota biologů a neurologů zveřejnila výsledek svého pozorování: Snowball opravdu tančí, (i když jeho hudební vkus se může mnohým jevit jako pochybný).

Poskakování jednoho kakadu by tak mohlo vést k lepšímu pochopení vnímání rytmu u zvířat (a tedy i lidí), možná dokonce k léčbě některých neurodegenerativních chorob. „Rytmická hudba někdy může pomoci pacientům s Parkinsonovou chorobou lépe chodit,“ řekl Patel časopisu Nature. „Ale nevíme, proč to tak je. Pokud ale i jiná zvířata dokážou synchronizovat své pohyby na hudbu, mohli bychom se z jejich mozku naučit něco o mechanismech léčebné síly rytmu na Parkinsonovu chorobu.“
Vědci se tak pokusili lépe ověřit, kolik má Snowball „ze sebe“ a nakolik je jeho tanec výsledkem vlivu okolí.

Na pohled je ze Snowballových výstupů jasné, že se kývá a pohybuje do rytmu. Ale video je jen neúplný záznam: pták mohl sledovat lidi tančící mimo záběr kamery, a držet se tedy rytmu s jejich pomocí. Předchozí majitel Snowballa říkal, že ho k tanci ponoukal rytmickými gesty. Skutečné taneční schopnosti také vyžadují, aby Snowball dokázal reagovat na pestrou škálu rytmů.

Oblíbená píseň je od Backstreet Boys
Patel s kolegy se tedy rozhodl tančícího kakadu podrobit zkoumání in persona. V srpnu 2007 za ním výzkumný tým vyrazil do útulku Birdlovers Only Rescue Service v Schererville ve státě Indiana, kde ho zanechal jeho předchozí majitel. Ke své výbavě vědci přidali i CD se Snowballovým oblíbeným songem: Everybody (Backstreet’s Back) od Backstreet Boys.

Patel s kolegy také pořizovali záznamy Snowballa na jeho oblíbeném jevišti, křesle v kanceláři útulku, ale pohráli si s jeho hudbou. Pozměnili rytmus písně a sledovali, jestli se pták dokáže držet nezvyklého rytmu.  Nebylo to lehké, protože ani kakadu nemá vždycky náladu tančit. A když Snowball tančí, jeho projev se v průběhu písně mění. „Při každém pokusu Snowball vystřídal řadu rytmických pohybů,“ říká Patel. A tak se biologové statistickou analýzou snažili hlavně dokázat, že jeho pohyby nejsou náhodné.

Ukázalo se, že při rychlejší písničce se ve Snowballově repertoáru neobjevují pomalejší tance a při pomalých písničkách naopak nevyužívá rychlejší tance. Pravděpodobnost, že by šlo o náhodu, je podle Patelových rozborů velmi malá. „Podle nás to znamená, že opravdu vnímá rytmus a nejede jako kolovrátek bez ohledu na hraný rytmus,“ řekl časopisu Nature.

Kakadu rytmem překonává čtyřleté dítě
Kakadu z Indiany v tomto ohledu překonává i děti mladší čtyř let, které se sice také pohybují na hudbu, ale přizpůsobit své pohyby rytmu nedokážou.  Snowball nejspíš nebude unikát. Podobnou rytmickou synchronizaci objevila Adena Schachnerová z Harvardovy univerzity i v jiných záběrech papoušků na YouTube, i v záznamech o dnes již mrtvém „nejinteligentnějším“ papouškovi Alexovi, svěřenci psycholožky Irene Pepperbergové.

Patel a Schachnerová výsledky prezentují na srpnové konferenci o vnímání hudby v japonském Sapporu. Zatím chtějí zkoumat prameny Snowballovy inspirace: vytvořil si vlastní pohyby, nebo si jen uzpůsobil instinktivní pohyby používané například při páření?
Patela také zajímá, jestli by kakadu dokázal tančit s partnerem a jak by to změnilo jeho projev.