Je to jediný bohemistický ústav ve Skotsku a patří mezi pouhou pětici vysokoškolských institucí, kde je možné ve Velké Británii studovat českou kulturu. Další jsou v omezené míře v Londýně, Oxfordu, Sheffieldu a Bristolu.
Za udržení bohemistiky v Glasgow se bije tamní pedagog Jan Čulík. „Do několika málo let odcházím do důchodu. A univerzita nezajistí plný úvazek mé kolegyni Mirně Šolič, druhé odbornici na česká studia,“ vysvětluje Čulík s tím, že obor včetně výuky jazyka není pro univerzity strategickou prioritou. „Druhou polovinu úvazku mé kolegyně musí financovat česká strana, anebo je potřeba, aby našla jiné zdroje. Pokud se to nepodaří, česká studia do dvou tří let v Glasgow skončí,“ tvrdí Čulík.
Češtináři na Sorbonně i v Pekingu
Od pařížské Sorbonny po Káhiru a Peking Ministerstvo školství ČR prostřednictvím Domu zahraničních služeb již výuku češtiny ve Skotsku částečně podporuje: půlmilionem korun ročně přispívá na hostování lektorky Kataríny Čermákové. Sama Glasgowská univerzita se na financování lektorátu češtiny nepodílí, na rozdíl od většiny ostatních podporovaných institucí v zahraničí.
Česko totiž poskytuje podobnou podporu do 25 zemí, kde v akademickém roce 2013/14 působí na čtyři desítky češtinářů: od pařížské Sorbonny přes Káhiru až po Peking. Zministerstva však nyní zní i pochyby o tom, zda si může dovolit financovat interní pracovníky na škole v bohatší zemi, než je naše.
Každopádně Česko se například zavázalo, že až do roku 2014 v Glasgow hradí doktorandské stipendium Madeleine Albrightové, a to ve výši 400 tisíc korun ročně. Zda bude pokračovat, není úplně jisté.
Univerzity a akademické poslání
Podle Čulíka (veřejnosti je znám tím, že v roce 1996 spustil publicistický web Britské listy) se západní univerzity komercionalizují a ztrácejí původní akademické poslání. „V takovém prostředí nepřežijí menší obory bez podpory vládních úřadů domovských zemí,“ míní Čulík a varuje, že tak Česko může v zahraničí přijít o vlivné sympatizanty, kteří bohemistiku studovali či přišli s těmito pracovišti do kontaktu.
Plány ke zrušení výuky sedmi „menších“ jazyků (včetně polštiny, ruštiny a češtiny) na University of Glasgow vzbudily pozornost už v roce 2011.
Protestující podpořil i Stoppard Tehdy vznikla petice, konala se demonstrace, kterou podpořil i dramatik českého původu sir Tom Stoppard. „Je pravda, že se ekonomická krize promítla i do vysokých škol v zahraničí, které se snaží šetřit. Projevuje se to i v redukci slavistických pracovišť a v omezování výuky slovanských jazyků včetně češtiny,“ říká Milan Hrdlička, ředitel Ústavu bohemistických studií FF UK. Jeho zástupce Jiří Hasil dodává: „Podpora zahraniční bohemistky ze strany Česka podle našeho názoru odpovídá současným ekonomickým možnostem země.“ Plnohodnotné studijní obory čeština a polština byly v Glasgow ukončeny již před třemi lety. „Ovšem v kurzech pro první a druhý ročník jsou tyto jazyky dále vyučovány, aktuálně na univerzitě studuje češtinu 32 studentů. Česká vláda bude financovat lektora i po roce 2014,“ řekla serveru Česká pozice univerzitní mluvčí Ross Bakerová.
Havlovy hry
Studenti v Glasgow vždy v prvém a druhém ročníku probírají látku ve třech oborech, ve dvou z nich pak pokračují v dalším studiu. „Pro česká studia je to nesmírně výhodné, neboť si jej jako třetí obor přibírali právníci, muzikologové, historici, filozofové. Na rozdíl od jiných univerzit tu tedy čeština není v ghettu, studenti mohou kombinovat všechny obory,“ popisuje Čulík.
Havlovy hry, pak práce v OSN Podle něj třeba na některé semináře o Havlových hrách chodilo třeba až šedesát studentů. Absolventi se podle něj dobře uplatňovali: někteří i na vlivných postech v OSN nebo v Bruselu.
Bohemistickou situaci v Glasgow zjišťoval počátkem prosince ministr školství v demisi Dalibor Štys. „Prorektor Murray Pittock vyjádřil nadšení z počtu studentů českého jazyka a projevil zájem o spolupráci ve společném studijním programu s některou z českých univerzit,“ uvedl český resort. Obě strany jsou ochotné pokračovat ve výuce.
„Ministr přislíbil krátkodobou havarijní finanční pomoc, ale nespecifikoval ji. Zdůraznil, že dlouhodoběji se bude muset problém řešit vytvořením společného postgraduálního studia mezi Glasgowem a Univerzitou Karlovou a přislíbil pomoc při vyjednání této dohody,“ tvrdí Jan Čulík. Peníze by prý mohly jít například z fondů Evropské unie.
