„Naše endoskopie může projít tkání, aniž by ji výrazně narušila,“ uvedl vedoucí týmu Tomáš Čižmár v tiskové zprávě, kterou poskytla Pavla Schieblová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd.
Na aplikacích holografické endoskopie pracuje Čižmár s týmem a zahraničními partnery od roku 2010. Experimenty se týkaly nového způsobu přenosu obrazové informace pomocí multimodových optických vláken. Na rozdíl od jednomodových vláken mají multimodová širší jádro. Jejich informační kapacita je vyšší a mohou přenést celou řadu obrazových tvarů.
Olomoučtí vědci vyvinuli nové a účinnější ekologické hnojivo |
Vlákno má speciální index lomu. „Zatímco u standardních vláken se obraz roztříští pokaždé jinak, u vláken s přesně parabolickým profilem indexu lomu se obraz roztříští vždy stejně. Tento princip holografické endoskopie se tak dá aplikovat, i když se vlákno ohýbá, a obraz se nepoškodí,“ vysvětlil Čižmár.
Princip vysvětlil na zjednodušeném příkladu. „Představte si tenisáky v trubce, které se pomíchají. Původní řád skladby se naruší a stejně jako u obrazu se ztratí. V kombinaci s holografickou metodou jsme schopni obraz zrekonstruovat,“ uvedl Čižmár.
Experimenty byly zatím úspěšné jen částečně. „I u vláken s gradientním indexem lomu jsme nemalá poškození obrazu pozorovali. Přisuzujeme to odchylkám použitého vlákna od ideálního parabolického rozložení indexu lomu,“ uvedl člen Čižmárova týmu Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Využitelnost objevu vidí vědci především v medicíně. Uvedení do praxe ale bude otázkou desetiletí, především kvůli dalšímu testování či certifikacím. Základní a aplikovaný výzkum vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd potrvá do roku 2022.
