Vědci budou hledat látku, která by mohla funkci proteinu zastoupit a fungovala by jako prevence proti vzniku karcinomu prsu a vaječníků, řekl novinářům Lumír Krejčí, vedoucí vědeckého týmu z Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Podle Krejčího dochází v těle člověka vlivem UV záření, radiace nebo toxických látek a jiných vlivů k poškození DNA, která je nositelkou genetických informací a je zodpovědná za řízení buněk. „Právě proteiny se podílí na opravě zlomů v DNA. Pokud proces opravy selže, mohou neopravené mutace DNA způsobit, že buňky ztratí kontrolu nad svým růstem a může to vést ke vzniku nádoru,“ řekl Krejčí.
Kvůli rakovině přišla o prso. Teď shání peníze na mléko pro své dítě |
Jeho tým zjistil, že jeden z proteinů vyvolává v místě poškození změnu v molekulární struktuře a zvyšuje opravné schopnosti. „To se dosud vůbec nevědělo a je to významný poznatek pro možnost léčby nádorů prsu a vaječníků,“ uvedl Krejčí. Podle něj je to však otázka mnoha let.
„Budeme hledat látky, které by mohly funkci proteinu zastoupit. Až je najdeme, budeme je několik let zkoumat a pak teprve můžeme přistoupit na model se zvířaty. Pokud se vše osvědčí, lze uvažovat o klinických fázích testování na lidech. Může to trvat ale i deset a více let,“ uvedl Krejčí. Zároveň dodal, že je možné, že se látka nepodaří najít, nebo bude taková, která sice funkci potřebného proteinu zastoupí, ale bude mít i jiné účinky, a proto nepůjde použít.
Těžké kovy a plast. Jak se chemikálie podílí na vzniku rakoviny? |
Podle Krejčího je v Česku každý rok 6000 nových případů rakoviny prsu. „Každý rok na následky rakoviny tohoto typu zemře přibližně 2000 českých žen,“ dodal Krejčí. Karcinom prsu je v nádorech na prvním místě v úmrtnosti žen ve věkové kategorii od 20 do 54 let.