Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Věda

Bude se lidský život prodlužovat? Vědci tvrdí, že nikoli

Lidský život je stále delší. To ale neznamená, že to bude platit neustále. Existují i prognózy, podle nichž budou naši potomci žít jen tak dlouho jako my. 
  6:30

Děti narozené v České republice v roce 2016 by se měly dožit průměrného věku 79,2 roku. Tato hodnota takzvané střední délky života nám ve světě zajišťuje 37. místo. Na Japonce, kteří v tomto parametru vedou, ztrácíme čtyři a půl roku. Jen o trošku méně zaostáváme za druhými Švýcary, třetími Singapurci a čtvrtými Španěly. Doženou naši potomci světovou špičku dlouhověkosti, nebo za ní naopak zaostanou?

Jídlem si lze udržet dobrou kondici i ve stáří. Co jíst?

Odpověď nabízí velmi důkladná demografická studie, v které tým vedený Kylem Foremanem z Washingtonské univerzity v USA modeloval vývoj střední délky života do roku 2040. Vědci vycházeli z trendů ve výskytu 250 různých příčin předčasných úmrtí a ve změnách 79 hlavních zdravotních rizikových faktorů. Výhled do budoucna modelovali na základě dat nasbíraných ve 195 zemích světa v létech 1990 až 2016. 

Výsledky uveřejnili v předním lékařském časopise The Lancet. Hodnota střední délky života závisí na mnoha faktorech. Důležitá je úroveň výživy, ale i kvalitní pitná voda, čisté ovzduší a hygienické podmínky, v jakých lidé žijí. Na střední délku života má dopad také ekonomická prosperita země, stav zdravotnictví nebo úroveň kriminality. 

Nepřekvapí, že na spodních příčkách žebříčku se nacházejí země jako Čad, Afghánistán nebo Středoafrická republika. Ale i v ekonomicky vyspělých zemích se staví prodlužování života do cesty překážky. Například ve Spojených státech se v posledních letech střední délka života mírně zkrátila. Významně k tomu přispívá takzvaná opioidová krize vyvolaná nadměrnou konzumací léků na tišení bolesti. Předávkování opioidy si v USA denně vyžádá v průměru 115 obětí na životech. Protože jde zhusta o mladé lidi, je dopad na průměrnou délku života populace citelný. 

Podle Foremana a jeho spolupracovníků se na dlouhověkosti budoucích generací největší měrou podepíše, nakolik budou postižené vysokým krevním tlakem, nadváhou, cukrovkou a jak moc propadnou kouření a konzumaci alkoholu. Teprve na šestém místě v pořadí rizikových faktorů figuruje znečištěné ovzduší.

Vyhlídky na zlepšení

Podle studie z The Lancet nemají Češi špatné vyhlídky. Dětem narozeným v roce 2040 předvídá Foreman prodloužení střední délky života o 3,5 roku. Tolik dnes ztrácíme na Australany, kterým patří v současném žebříčku páté místo na světě. Podobně jako Češi si ale podle studie polepší i další národy, a tak se v roce 2040 posuneme vzhůru jen o šest míst. 

Stáří jako nejdelší část života. Jak si ho užít bez bolesti?

Největšími „skokany“ budou Syřané, kteří by se mohli posunout ze 137. místa na 80. To vše samozřejmě za předpokladu, že v dohledné době skončí tamější válečný konflikt. Mnohé ekonomicky vyspělé země si však v žebříčku naopak pohorší. Norsko je dnes dvanácté se střední délkou života 82,1 roku. Pro rok 2040 mu americký model přisoudil nárůst střední délky života o 1,4 roku, což bude stačit na dvacátou příčku. Nizozemcům se za stejné období prodlouží střední délka života o 1,9 roku a propadnou se z patnáctého místa na jednadvacáté. 

V roce 2040 by se měli mít nejlepší vyhlídky Španělé se střední délkou života bezmála 86 roků. Spolu s nimi se vejdou do první desítky ještě Japonci, Singapurci, Švýcaři, Portugalci, Italové. Izraelci, Francouzi, Lucemburčané a Australané. 

„Budoucí zdraví obyvatel světa není dané předem,“ vysvětluje Kyle Foreman. „Nabízí se nám řada celkem pravděpodobných scénářů. Jestli nás čeká významné zlepšení, nebo stagnace, záleží na tom, jak dobře, nebo špatně se vypořádáme s hlavními rizikovými faktory.“ 

Současnému lidstvu stále ještě významně zkracují život infekční choroby, na něž umírají i děti. Zásadním způsobem k tomu přispívají rozvojové země, především subsaharská Afrika. Do roku 2040 by měl význam infekčních onemocnění klesnout, i když zvláště v subsaharské Africe budou nákazy stále ještě hrát významnou roli. Do pozadí by měl ustoupit AIDS nebo malárie. Zároveň však nabudou na významu neinfekční choroby, jako je cukrovka, Alzheimerova choroba nebo rakovina plic.

Čím hrozí katastrofické scénáře

Foreman a jeho spolupracovníci se nespokojili jen s modelováním očekávaného vývoje. Pokusili se ukázat, nakolik máme tento vývoj ve svých rukou, a představili jak optimistický scénář, tak vývoj v případě, že lidstvo boj s chorobami zanedbá. V současné době je například jasně patrné slábnutí dopadů nákazy virem HIV. To se však může velmi rychle změnit. Katastrofický scénář nevylučuje, že se následky epidemie AIDS do roku 2040 oproti dnešku zdvojnásobí. Globálně by se mohla do roku 2040 prodloužit střední délka života o 4,4 roku. Pokud se lidstvo bude snažit ze všech sil, může tento nárůst stoupnout až na 7,5 let. Pokud ale boj s chorobami podceníme, bude zlepšení prakticky zanedbatelné – pouhých 0,4 roku. 

Pesimistický scénář předpovídá obyvatelům České republiky do roku 2040 nárůst střední délky života jen o 0,6 roku. Optimistický model věští naší zemi v roce 2040 střední délku života bezmála 85 let, což představuje zlepšení o 5,5 roku. V obou případech by nám to vyneslo třiatřicáté místo na světě.

Autor: