Galapážské ostrovy slibují další revoluci ve vědě. V roce 1835 tu strávil usilovnou prací pět týdnů Charles Darwin a po návratu do Británie převrátil svět naruby evoluční teorií.
Před čtyřmi roky křižoval vodami kolem Galapág americký genetik Craig Venter na palubě jachty Sorcerer II (Čaroděj). Milionář označovaný za „Billa Gatese genetiky“ je přesvědčen, že také cesta jeho plovoucí laboratoře poznamená biologii 21. století „zemětřesením“. První tři studie, které zveřejnil na stránkách prestižního vědeckého časopisu PLoS Biology, mu dávají za pravdu.
Úkol pro superpočítače
Celkem na jednačtyřiceti místech oceánu nasály pumpy na palubu Čaroděje obrovské množství mořské vody a prohnaly ji jemnými filtry. Zachycené mikroby posádka zmrazila a předala genetikům soukromého Venterova výzkumného ústavu v marylandském Rockville. Tam z nich izolovali 7,7 milionů kusů dědičné informace a následně v nich „přečetli“ pořadí 6,3 miliardy písmen genetického kódu.
Venter předpokládal, že z fragmentů pomocí výkonných počítačů zkompletuje dědičnou informaci jednotlivých mikrobů. Záhy zjistil, že nemá šanci uspět. Polovina zlomků DNA je zcela unikátní. Nepodobají se ničemu, co vědci v dědičné informaci pozemských organismů doposud viděli.
Nikdo netuší, kam tyhle nezvyklé „dílky“ v genetické skládačce umístit. Možností je příliš mnoho. Odhaduje se, že filtry Čaroděje zachytily zhruba čtyři stovky vědě dosud neznámých mikroorganismů. Plná čtvrtina je natolik exotická, že pro ně mikrobiologové budou muset na stromu pozemského života nakreslit zcela nové „větve“.
Pozemský život je mnohonásobně pestřejší, než si většina biologů představovala i v těch nejdivočejších snech. Vědci stojí před záhadou. Podle všech teorií by mělo v souboji o přežití ve víceméně homogenním prostředí oceánu uspět jen několik málo nejlépe přizpůsobených mikroorganismů.
Venterův výzkum ale prokázal existenci početné mikrobiální zoo. Vysvětlení spatřují vědci právě v pestrém spektru exotických genů. Díky nim si i v jednotvárném mořském světě najde každý mikrob své. Je pravděpodobné, že mikroby zužitkují i zplodiny, jež vylučují jiné bakterie.
Venterovi kolegové se pokusili v počítači rekonstruovat bílkoviny, které si mikroby podle odhalených genů vytvářejí. Získali tak kolekci 6,12 milionu „vypočítaných“ proteinů. Počet všech známých bílkovin se tím bezmála zdvojnásobil. O úloze většiny nových bílkovin zatím nelze říct nic bližšího.
Plná čtvrtina se nepodobá žádné z dosud známých molekul. Venter doufá, že mezi nimi budou látky využitelné k výrobě nových hmot, čisticích prostředků nebo biopaliv. Snad se mezi nimi najdou i léky na závažná onemocnění, jako je rakovina nebo AIDS.
