130 let
Vlk

Vlk | foto: Reprofoto

Černí vlci v psím kožichu

Věda
  •   9:24
Proč mají někteří vlci černou srst? Vysvětlení je překvapivé: klíčový gen získali od dávno vyhynulých psů prapůvodních Američanů.
Američtí vlci jsou pestří. Někteří jsou zbarveni téměř bíle, jiní mají kožich šedý. V zalesněných oblastech jsou hojní vlci s černou srstí. Nejnovější výzkum mezinárodního týmu genetiků vedených Gregorym Barshem ze Stanford University prokázal, že černí vlci zdědili barvu od domácích psů, kteří přišli do Nového světa s prvními lidmi před patnácti tisíci lety.

V kanadské tundře jsou černí vlci velice vzácní. V lesích však tvoří šelmy s černým kožichem bezmála tři čtvrtiny vlčí populace. Důvod se zdá na první pohled zřejmý. Na zasněžených pláních tundry přináší vlkům světlé zbarvení výhodu, protože je dokonaleji maskuje a dovoluje jim přiblížit se nepozorovaně ke kořisti. V tmavých lesích skýtá podobný prospěch černá barva.

Pod genetickou lupou
Mechanismus vzniku černého zbarvení u psovitých šelem ale nabízí i jiná vysvětlení. U většiny obratlovců je černé zbarvení důsledkem mutace genu pro bílkovinu označovanou jako melanokortinový receptor 1. Tento gen má přímý vztah k množství pigmentu v kůži obratlovce.

U psů je černá barva výsledkem mutace genu pro bílkovinu zvanou beta-defenzin, jež se významnou měrou podílí na ochraně organismu proti infekci. Černí psi mají gen pro beta-defenzin zkrácený o tři písmena genetického kódu a je možné, že to s sebou přináší i změnu ve fungování jejich imunitního systému.

Barshův tým prověřil dědičnou informaci černých a bílých vlků z kanadské Arktidy i Yellowstoneského národního parku a srovnal ji s dědičnou informací domácích psů. Ukázalo se, že černí vlci mají gen pro beta-defenzin zkrácen stejně jako psi. Mnohým vlkům přináší tento gen zjevně výraznou výhodu, protože se rychle rozšířil jejich populací.

U psů se objevil gen pro černé zbarvení už před 50 tisíci roky. V případě vlků černá barva tak dlouhou historii nemá. Výzkum dědičné informace černých vlků dokazuje, že se u nich zkrácený gen pro beta-defenzin objevil teprve před 10 až 15 tisíciletími, tedy v době, kdy na americký kontinent přišli z Asie vůbec první lidé doprovázení domácími psy.

Je vysoce pravděpodobné, že vlci získali gen pro černou barvu křížením s domácími psy. Taková „mesaliance“ nepředstavovala velký problém, protože psi prvních Američanů se od svých divokých předků příliš nelišili a spolu s lidmi rychle osídlili celý kontinent. Varianta genu, která se u psů udržovala po tisíciletí pouze přičiněním člověka, se tak dostala do populace divokých vlků.

„Obvykle vnímáme domestikaci jako něco, co má sloužit zájmům a potřebám člověka,“ říká Gregory Barsh o výsledcích studie zveřejněné ve vědeckém týdeníku Science. „Proto nás skutečně překvapilo, když se ukázalo, že domácí zvířata sloužila jako zdroj genu, který pomohl divoké populaci, z níž domácí psi vzešli. Fascinující je i skutečnost, že část dědičné informace dávno vyhynulých psů prvních obyvatel Ameriky mohla přežít v dědičné informaci divokých vlků.“

Vědci jsou přesvědčeni, že černé severoamerické vlky čeká ještě větší rozšíření. S oteplováním se posouvá hranice lesa dále na sever a zmenšují se plochy tundry. V tomto prostředí najdou černí vlci příhodnější podmínky než bíle zbarvené šelmy.

Autor: Jaroslav Petr