130 let
Start rakety - ilustrační foto.

Start rakety - ilustrační foto. | foto: NASA/Joel Kowsky, Reuters

Vesmírné plány. Češi přispějí k misi 'lovce exoplanet' i výzkumu měsíců Jupiteru

Věda
  •   8:23
Praha - „Lovec exoplanet“ Plato, mise Juice pro výzkum měsíců Jupiteru či rentgenový dalekohled Athena patří k nejvýznamnějším kosmickým projektům, na kterých spolupracují vědecká pracoviště a firmy z Česka. V roce 2020 se zapojí do desítek nových projektů. Nejdražším v Česku vyrobeným komponentem za posledních 12 let bylo vypouštěcí zařízení pro nosnou raketu Vega. Uvedl to Václav Nesládek z Oddělení kosmických technologií a aplikací ministerstva dopravy.

Spolupráce probíhají skrze Evropskou kosmickou agenturu (ESA), Česko je jejím členem od roku 2008. V pondělí uplynulo 25 let od vypuštění první české družice Magion 4 z ruského kosmodromu Pleseck.

Odstartovala raketa Atlas V s unikátním robotickým vozítkem. Na Marsu bude hledat stopy po životě

Nesládek upozornil na výrobu speciálních sendvičových kompozitních panelů, které kunovická firma 5M dodá pro servisní modul družice Plato. „Lovec exoplanet“, který má být vypuštěn v roce 2026, bude studovat vlastnosti Zemi podobných planet v takzvaných obytných zónách kolem hvězd slunečního typu. 

Odborníci z Česka zpracují i návrh komplexního řešení pro celou družici. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR dohlédnou na instalaci spektrografu na dalekohled na observatoři La Silla v Chile, který misi podpoří.

Další důležité české počiny jsou podle Nesládka vývoj a výroba nosných prvků pro raketové nosiče Ariane 6 se startem v roce 2021 i příspěvek k misi Juice, plánované na rok 2022. Pro ni výzkumníci přispějí napájecím zdrojem pro jeden z přístrojů, který kosmická sonda ponese. 

Z Česka bude také elektronická řídicí jednotka spektrometru rentgenového dalekohledu Athena. Dalekohled má mapovat vznik a formování galaxií i růst obřích černých děr, začátek mise je plánován na rok 2028. V rámci mise Hera, která má v roce 2022 zkoumat asteroid po nárazu americké sondy Dart, místní výzkumníci a firmy spolupracovali na vývoji nanosatelitu Apex.

Umí pojmout až 16 menších satelitů

V případě letos zakončených velkých projektů vedle v únoru vypuštěné sondy Solar Orbiter, kde se tuzemští vědci a firmy podíleli na vývoji čtyř z deseti přístrojů, Nesládek vypíchl sestrojení vypouštěcího zařízení, neboli dispenseru SSMS, pro nosnou nosnou raketu Vega a Vega-C.

„Jedná se o speciální zařízení, které umožňuje vynést na jedné raketě více družic - čímž snižuje jejich cenu - umí pojmout až 16 menších satelitů nebo dokonce 96 těch nejmenších - CubeSatů,“ popsal Nesládek.

„Možnosti sestavení dispenseru jsou navíc natolik flexibilní, že může vynášet nejrůznější kombinace menších i větších družic, což potenciální konkurence v Evropě nenabízí,“ dodal. 

Astronauti v lodi Muskovy firmy úspěšně dosedli do vod Atlantiku. Snesli se s pomocí čtyř padáků

Upozornil, že dispenser je zatím nejhodnotnější tuzemskou komponentou vypuštěnou do kosmu od vstupu země do ESA. „Hlavním dodavatelem je brněnská firma SAB Aerospace a celkové náklady dosahují výše osm milionů eur (přibližně 208 mil. Kč),“ upřesnil.

Služba, kterou ESA buduje, má podle něj zkrátit čekání na vhodnou nosnou raketu pro výrobce a operátory družic, kteří provozují tak malá vědecká zařízení, že se jim nákup celé nosné rakety nevyplatí. Start měl být 21. června, kvůli špatnému počasí byl však opakovaně odložen.

Podle Nesládka na kosmických projektech spolupracuje asi 50 tuzemských firem, 23 akademických a výzkumných pracovišť a 25 start-upů vzešlých z kosmického inkubátoru ESA BIC Prague. 

V letech 2008 - 2019 odborníci z Česka pracovali na 350 projektech. Nesládek uvedl, že podle odhadu by letos, navzdory komplikacím kvůli koronaviru, mohlo přibýt dalších 40 projektů s českou účastí.

Česko se podle Nesládka podílí i na monitoringu a výzkumu kosmického počasí, blízkozemních objektů, kosmické tříště, zpracování dat z družicových systémů či vývoji speciálních optických prvků pro pozemní i kosmické aplikace.

ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a vývoji kosmických technologií. Příspěvek ČR do ESA má letos být zhruba 1,5 miliardy korun. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost kosmických investic do ekonomiky více než osminásobná.

Autor: ČTK