Česko je členem ESA od roku 2008. Letos této agentuře zaplatíme kolem 10 milionů eur (zhruba 258 milionů korun). Příspěvek se přitom skládá ze dvou částí. Povinný příspěvek, který se odvíjí od hrubého domácího produktu každé členské země, v našem případě nyní činí 5,6 milionu eur.
Vedle toho ale každá země podle vlastního uvážení přispívá do tzv. volitelných programů. Vloni do nich Česko přispělo zhruba dvěma miliony, letos to bude kolem pěti milionů eur. Peníze vložené do volitelných programů se ovšem vrací do Česka v podobě zakázek pro české firmy a výzkumné ústavy.
"Deset milionů eur se může zdát hodně, ale musíme si uvědomit, že je to jen čtvrtina procenta rozpočtu ESA. Například Rakousko přispívá mnohem vyšší částkou v řádu 50 až 60 milionů eur," upozorňuje Jan Kolář.
Národní kosmický plán, na jehož vzniku se ČKK podílela, předpokládá navýšení příspěvku do volitelných programů v příštích pěti letech o sto procent. "Je to velice střídmý scénář. Domnívám se, že by nárůst měl být dramatičtější," říká Jan Kolář. Podle jeho slov mají investice do kosmonautiky velký význam z hlediska kulturního, technologického, zachování životní úrovně a z hlediska strategického a stále více i bezpečnostního.
"Všechny rozvojové země, jako je Čína, Indie nebo Brazílie, mají stále propracovanější národní kosmické programy. Dobře vědí, proč to dělají - je to pragmatické rozhodnutí, protože si uvědomují, že právě kosmonautika je pro národní hospodářství klíčová," tvrdí Kolář.
Pokud Česká republika v této oblasti zaostane, ostatní země střední a východní Evropy ji podle šéfa ČKK za pár let předeženou, protože je jen otázkou času, kdy se také stanou členy ESA.
Národní kosmická agentura zatím chybí
V těchto dnech také probíhají diskuse o tom, kdo bude v Česku oblast kosmonautiky oficiálně zaštiťovat. Jednou z povinností vyplývající z našeho členství v ESA je založení národní kosmické agentury. Jejím předstupněm má být Výbor pro kosmické aktivity vlády České republiky, který vznikne do konce září.
Dosud byly kompetence roztříštěné mezi několik ministerstev: ministerstvo školství mělo pravomoci související s vědou a výzkumem, ministerstvo dopravy zase například s ohledem na satelitní navigaci.
Nový výbor ovšem podle pondělního rozhodnutí vlády povede ministerstvo zahraničních věcí, další resorty s ním budou spolupracovat. "Sjednocení pravomocí je určitě zapotřebí. Neznám diskusi, která kolem rozhodnutí proběhla, ale v tuto chvíli mi není jasné, jak bude ministerstvo zahraničních věcí naplňovat požadavek odbornosti," komentuje rozhodnutí Jan Kolář. Předpokládá, že k tomu může delegovat některé z dalších ministerstev.
Nemohla by se odborným garantem vzniku budoucí národní kosmické agentury stát právě ČKK? "Nechceme se samozřejmě nikomu vnucovat, ale je pravda, že jsme v Česku jediná instituce, která slouží jako informační a poradní orgán a zajišťuje kontakty mezi ESA a českými firmami, které se chtějí podílet na jejích zakázkách," říká Jan Kolář. "Bylo by podivné, kdyby se národní kosmická agentura začala stavět na zelené louce bez ohledu na dosavadní zkušenosti," dodává.
Česká kosmická kancelář je veřejně prospěšná společnost podporovaná granty ministerstva školství. Mezi projekty, na jejichž realizaci se v posledních letech organizačně podílela, patří například vývoj přístrojů pro měření plasmy pro družici Proba-2 v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Czech Space Research Centre, pobyt českého lékaře Aleše Rybky na polární stanici ESA v Antarktidě nebo příprava mikroakcelerometrů pro družice SWARM ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Koncem září ČKK v Praze pořádá 61. mezinárodní astronautický kongres. Tato akce se bude v české metropoli konat podruhé, hostila ji už v roce 1977. Sejde se během ní přes 2000 odborníků z celého světa včetně čelních představitelů všech významných kosmických agentur, jako je americká NASA nebo ruská agentura Roskosmos.
