Ve středu ji projednala vláda. Z veřejných zdrojů šlo na vědu 35 miliard korun, z toho 26 miliard se v rámci státního rozpočtu dělilo do 11 rozpočtových kapitol, zbytek tvořily evropské dotace. Tento systém financování je však komplikovaný a nepřehledný, uvádí dokument.
Věda může pomáhat, aby se děti narodily. Ale je i zabíjet. |
Česko ale disponuje kvalitním vědeckým zázemím a špičkovými odborníky, roste také kvalita odborných publikací i mezinárodní spolupráce.
Ačkoliv se míra celkových výdajů na vědu může srovnávat s průměrem EU, Česko výrazně ztrácí oproti průměru také v mezinárodních patentech a ve spolupráci soukromého sektoru s veřejným. „Při stejném nebo i mnohdy vyšším financování tak máme mnohem méně výsledků v aplikovaném výzkumu,“ píše se v analýze, kterou má ČTK k dispozici.
Celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace (VVI) byly předloni bezmála 78 miliard korun. Pracovalo v něm 92.000 lidí, z toho 55 procent přímo ve výzkumu. V uplynulých letech v Česku vzniklo díky evropským dotacím osm velkých vědeckých center a čtyřicítka regionálních výzkumných center.
Změna legislativy a hodnocení institucí
Pro lepší spolupráci veřejného výzkumu a byznysu se podle vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) musí změnit legislativa a hodnocení vědeckých institucí. Aby se v něm více zohlednila spolupráce s průmyslem. „Na druhé straně je potřeba říct, že je chyba na obou stranách. Investice privátního sektoru do vědy a výzkumu je výrazně nižší než v jiných zemích,“ komentoval dnes Bělobrádek pro ČTK výsledek analýzy. Ve veřejném sektoru v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se podle zprávy pohybuje kolem 35 miliard ročně. To je přibližně stejná suma, jako má samostatná rozpočtová kapitola ministerstva dopravy. Přesto prý zatím věda a výzkum nemá samostatné ministerstvo, které by na směřování financí dohlíželo a kontrolovalo ho. „Tato celková roztříštěnost systému je největší hrozbou pro budoucnost výzkumu, vývoje a inovací v ČR,“ upozornila zpráva.
Česká věda: Ohromné zlepšení, ideál to ale není |
Podnikatelské zdroje vydávají na VVI až 42 miliard korun. Samotný překryv těchto dvou sektorů představuje pouhou jednu miliardu výdajů. Podle dokumentu to je důkaz mizivé spolupráce mezi soukromými podniky a výzkumníky z veřejného sektoru, což prý celému systému „bolestně chybí“.
„Vědečtí pracovníci, kteří mají spolupracovat se soukromou sférou, která i má zájem, na to nemají žádné ohodnocení. Vědecký pracovník je prostě ohodnocený za to, kolik udělal publikací, jak vysoký měl impakt faktor (průměrný počet citací) a jaké má ohlasy v zahraničí,“ uvedla 1. místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace, vědkyně Eva Syková. Když podle ní vědec spolupracuje se soukromým sektorem, tak se to do hodnocení vědeckého týmu nepočítá a nepočítají se ani patenty.
