Český lékař Pomahač vybere kandidáty na Nobelovu cenu za medicínu |
„S nadšením sdílím, že jsem přijal nabídku na to vést plastickou chirurgii na (univerzitě) Yale. Je to vynikající skupina pracovníků a laťka je po téměř 30 letech pod vedením Dr. Persinga nastavená vysoko,“ uvedl 50letý Pomahač v anglicky psaném příspěvku.
Středisko plastické a rekonstrukční chirurgie při lékařské fakultě prestižní Yaleovy univerzity dosud řídil John Persing. „Naši chirurgové jsou mezinárodně uznávaní za prvotřídní zvládání těch nejkomplexnějších a nejjemnějších zákroků, jako jsou rekonstrukce dětského obličeje a hlavy, rekonstrukce ruky po úrazu, přestavba obličejových rysů a estetické operace na tváři i na těle,“ píše se na webových stránkách pracoviště.
I’m excited to share that I accepted an offer to lead the Plastic Surgery at Yale. It is a distinguished group of faculty and big shoes to fill after almost 30 years of Dr. Persing’s leadership. Huge gratitude to my wife; all the best things in my life happened thanks to you.
Vědci pomohou státu s vývojem českého výzkumu. Účast přislíbil i chirurg Pomahač |
Pomahač má s takovýmito operacemi bohaté zkušenosti. Ostravský rodák má na kontě částečné i úplné transplantace obličejů i transplantaci rukou, zabývá se také estetickou chirurgií včetně rekonstrukce prsou. V březnu 2011 provedl s týmem první úplnou transplantaci obličeje v USA, na podzim roku 2019 zase uskutečnil první takovýto zákrok u černošského pacienta. Ve zmíněné nemocnici v Bostonu působí od roku 1996 přes 20 let.
„Obrovský dík mé ženě; všechny nejlepší věci v mém životě se staly díky tobě,“ napsal ve středu také Pomahač na Instagramu.
Lékař českého původu Bohdan Pomahač (50) se do dějin medicíny zapsal před deseti lety, když jako třetí na světě a první ve Spojených státech transplantoval obličej. Tento náročný zákrok od té doby Pomahač zopakoval desetkrát. Ostravský rodák jako lékař vyrostl v USA, kam odešel v roce 1996 brzy po promoci na olomoucké lékařské fakultě. Působil jako profesor na Harvardově univerzitě v Bostonu a jako šéf transplantačního oddělení jedné z nemocnic, která spadá pod Harvard. Dnes oznámil, že povede oddělení plastické chirurgie na lékařské fakultě prestižní Yaleovy univerzity. "Obličej je nesmírně zajímavá část těla, která mě fascinuje. Nejde tam jen o to navrátit pacientovi lidskou podobu, ale také o to, abychom mu jen nenasadili masku. Aby se dokázal usmát, najíst, aby cítil," vysvětlil před lety Bohdan Pomahač důvod, proč se pustil do transplantací obličeje. Cestu mu k tomu otevřely nejen zkušenosti, které jako chirurg nasbíral při rekonstrukčních operacích, ale také první francouzský pokus s podobnou operací v roce 2005. "A to byl ten bod, kdy jsem si říkal, že to je trochu šílenství. Každý se bojí toho, co nezná, ale proč to nezkusit," vzpomínal také Pomahač, který v Bostonu ochotně zaskakoval za starší kolegy, kterým už se nechtělo operovat po nocích či na konci týdne. V současné době je šéfem transplantačního oddělení na bostonské Brigham and Women's Hospital, která spadá pod Harvardovu univerzitu (kde Pohamač také vyučuje). "Mám v sobě nějakého červíka, který mi nedovolí spokojit se s tím, že jdu do práce, odvedu tam své penzum a jdu domů. To by mi nestačilo," svěřil se před pár lety lékař, který v době svých amerických začátků trávil v nemocnici celé dny, výjimkou nebylo ani 72 hodin v kuse. Odchodu do Ameriky, kam jej následovala i jeho současná manželka, nikdy nelitoval. Kariéru za oceánem, kam poprvé nahlédl už jako medik během stáže, si Pomahač vybral zejména kvůli způsobu vzdělávání mladých lékařů. Vnímá přitom, že zdravotnictví ve Spojených státech bojuje s řadou problémů, například vysokými poplatky nebo cenami operací a dalších zákroků, co se týče přípravy lékařů ale podle Pomahače nemá konkurenci. "Mladí lékaři mají svobodnou volbu ve výběru délky postgraduálního vzdělávání a zároveň možnost účastnit se operací, které jsou schopni zvládnout," řekl například Pomahač, který v Bostonu začínal v 26 letech nejprve v laboratoři zabývající se genovým transferem do kožních buněk. Začátky byly tvrdé, Pomahač po letech už s úsměvem vzpomínal třeba na první bydlení, prolezlé šváby, kterých se marně snažil zbavit zimou nebo světlem. V té době také trávil v práci desítky hodin v kuse - což už dnes podle jeho slov není v USA možné - a usínal, kdykoli si někde mimo nemocnici sedl, klidně třeba v divadle. Úsilí se ale vyplatilo, časem Bohdan Pomahač získal místo na klinice plastické chirurgie a mohl konečně začít dělat "práci, která ho naplňuje". O dráze chirurga přitom uvažoval už od samých počátků studia medicíny, zprvu ovšem myslel na neurochirurgii nebo operace srdce. Neurochirurgie mu ale během stáže v ostravské nemocnici příliš "nesedla", na kardiochirurgii ho "zase zklamalo, že je jedna operace jako druhá, žádná velká invence". Nakonec se tedy rozhodl pro chirurgii plastickou, byť ta se v Olomouci za jeho studií příliš neučila, byla jen okrajovou součástí státnice z chirurgie. Pořádně se k ní tak dostal teprve v Americe. Někdejší nadaný šachista a otec dvou dětí, které už jsou doma spíše v Americe, má dnes za sebou tisíce operací, několik z nich se ale vymyká rutině. Známé jsou hlavně jeho transplantace obličeje - první provedl Pomahač se svým týmem v březnu 2011. Příjemcem byl pětadvacetiletý stavební dělník Dallas Wiens, který utrpěl vážné zranění způsobené elektrickým proudem. Zatím poslední desátou transplantaci (což byla druhá transplantace stejné pacientce) provedl koncem loňského léta. Kromě toho se pokouší také o transplantace končetin. Provedl již transplantace rukou a v roce 2011 se Pomahač se svým týmem dokonce pokusil ženě, která byla v roce 2009 znetvořena po napadení šimpanzem její kamarádky, transplantovat obličej i obě ruce, které jí ale několik dní po operaci museli lékaři opět odstranit. Pomahač dostal za svou práci řadu ocenění, mimo jiné od České transplantační nadace (2012), dostal i Cenu Neuron za přínos světové vědě v oblasti medicíny (2014). V roce 2015 mu pak prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy. |
