V lidových písních opěvovaná sympatická žežulička dokáže zavraždit jak mláďata, tak vejce hostitele. "Že to kukačka dělá, se ví už od Aristotela, ale teprve teď jsme zjistili proč se tak snaží hned zkraje svého pobytu v cizím hnízdě," říká Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Výsledky práce, pod kterou je podepsán se svými kolegy z Maďarska, Velké Británie, Spojených států a Nového Zélandu, před několika dny zveřejnil časopis Plos One.
Výzkumný tým během dvouleté práce v Maďarsku a Finsku zjistil, že kukačka může vytlačováním hostitelova potomstva strávit i celý týden, zvláště v hnízdech se strmými vnitřními stěnami. Pokud se jí však nepodaří během krátké doby po narození stát se jediným obyvatelem hnízda, výrazně se snižuje její šance na přežití. Je totiž vysílena náročnou prací a v konkurenci ostatních hladových holat často neobstojí.
"Je to úžasný sportovní výkon, jakoby člověk vyhazoval pytel cementu z tři metry hluboké jámy. Kukačka je přitom tak zaujatá svojí věcí, že se ani nestará o okolí a dokonce ani o potravu. Když to ale nezvládne, má například v hnízdě rehka jen poloviční šanci na přežití," podotkl Grim. Později, když s ostatními mláďaty bojuje o potravu, už nemá sílu konkurenci zlikvidovat.
Vědci také odpověděli na otázku, proč špinavou práci neodvede za kukaččí mládě jeho matka v okamžiku, kdy vejce klade do hnízda hostitelů. Ti totiž téměř vždy odmítají pečovat o hnízdo s jediným vejcem, zatímco o jedno živé mládě se postarají ochotně.
Výzkum se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu, který se snaží objasnit vztahy mezi hnízdními parazity a jejich hostiteli i na molekulární a mikroskopické úrovni (např. struktura skořápek a chemický základ podobnosti mezi vejci kukačky a jejích hostitelů).
Tomáš Grim je prvním Čechem, jehož výše uvedený projekt je sponzorován prestižní nadací Human Frontier Science Program. Grim působí na katedře zoologie PřF UP v Olomouci od roku 1997, od roku 1994 se věnuje výzkumu ptáků a zejména životu kukaček.
