• schránka
  • Přihlásit Můj účet
Kolotočník zdobný, původem z Karpat a Balkánu, proniká do vyšších poloh, kde...

Kolotočník zdobný, původem z Karpat a Balkánu, proniká do vyšších poloh, kde roste zejména podél vodních toků. | foto: Jan Pergl

Čeští vědci mají nový způsob pozorování rostlin v mikroskopech

Věda
  •   6:33
BRNO - Novou metodu pozorování rostlin v elektronových mikroskopech vyvinuli vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd a Mendelovy univerzity v Brně. Metoda umožňuje lepší zobrazení rostlinných vzorků v přirozeně vlhkém stavu v jednotlivých fázích vývoje. Navíc je snazší a levnější než dosavadní.

Vědci už metodu představili na několika světových kongresech a v odborných časopisech, oznámila za výzkumníky Magdaléna Selingerová. Dosud museli biologové některé rostlinné vzorky před pozorováním v elektronovém mikroskopu výrazně upravovat, což jednak stálo čas a peníze, jednak někdy poškozovalo přirozenou strukturu rostliny. Nová metoda komplikace odstraňuje.

Čeští vědci objasnili, jak rostliny mění světlo na teplo

„Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu dokážeme rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo minus 20 stupňů Celsia, při níž je jejich neporušená struktura velmi dobře vidět. Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky.

„Metoda nám umožní efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám, obzvláště vůči suchu. S novou metodou tak přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,“ uvedl rektor Mendelovy univerzity v Brně Ladislav Havel.

Vývoj rostlin

Podle Havla lze očekávat uplatnění inovace v základním i aplikovaném výzkumu. Lepší zobrazení rostlinných buněk, pletiv a orgánů prý přispěje k pochopení vývoje rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů a patogenů.

Díky celkově stabilnější stavbě rostlinných buněk oproti lidským je možné vzorky přímo v komoře elektronového mikroskopu speciálním postupem zchladit až na minus 20 stupňů při vlhkosti kolem 40 procent. Vzorky jsou pak stabilní, odolné vůči účinkům elektronového svazku a lze je pozorovat v podmínkách nižšího tlaku vzduchu, a proto s větším rozlišením.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK