130 let
Exoplaneta podle ilustrátora

Exoplaneta podle ilustrátora | foto: NASAReprofoto

Čeští vědci objevili stopy sodíku u dvou exoplanet

Věda
  •   4:21
PRAHA - Mezinárodní vědecký tým vedený Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (ASÚ AV ČR) objevil stopy atomárního sodíku u dvou exoplanet, což jsou planety, které obíhají kolem jiné hvězdy než kolem Slunce.

Exoplanet obíhajících kolem vzdálených hvězd astronomové znají zhruba 4000, pouze malá část z nich má ale potvrzenu přítomnost atmosféry. „Pozorování stopy exoplanetární atmosféry vyžaduje velmi vysokou kvalitu spektroskopických měření a použití sofistikovaných metod jak při jejich zpracování, tak také při jejich analýze,“ uvedl ústav. Na objevu se podíleli vědci z ASÚ AV ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Evropské jižní observatoře, jejich článek vydal americký časopis The Astronomical Journal.

Sodík byl nalezen u planet typu horký Jupiter - WASP-76b a horký Neptun - WASP-127b, u KELT-11b a WASP-166b nikoli. U planety WASP-76b byl sodík detekován i týmem švýcarských vědců, ovšem jinou metodou.

„Tento objev je významný tím, že charakterizace exoatmosfér je relativně na počátku. Teprve od mise NASA TESS a později ESA PLATO (ČR je členem v PLATO) si slibujeme další dobré kandidáty na charakterizaci exoatmosfér. Proto je dobře, abychom byli připraveni,“ napsal ČTK Kabáth. Mise ESA PLATO má podle Českého kosmického portálu za cíl vyhledat a studovat exoplanetární systémy, v nichž by měla vyhledávat planety velikosti Země v obyvatelné zóně kolem mateřských hvězd. Zahájena bude v roce 2026.

„Je to krok k pochopení složení exoplanetárních atmosfér a ukázka toho, že exoatmosféry mají různé složení. Některé sodík mají, některé ne,“ dodal Kabáth. Nenalezení sodíku u dvou exoplanet může znamenat, že prvek v atmosféře planety chybí, případně se vyskytuje jen v malém nepozorovatelném množství, nebo to může být zapříčiněno přítomností mraků nebo částic prachu, které nepropouští žádnou informaci o složení spodních vrstev atmosféry.

Čeští vědci se podíleli na ‚přečtění‘ genomu největšího ještěra na světě

„Obecně lze prvky obsažené v atmosféře exoplanety detekovat pomocí spektroskopických pozorování, a to srovnáním spekter během probíhajícího zákrytu hvězdy planetou, chvíli před ním a po něm,“ uvedl Jiří Žák z Masarykovy univerzity. „Protože atmosféra exoplanety zanechá ve spektru jen velmi nepatrný otisk, je zachycení takovéto stopy extrémně složité a je zapotřebí velkých dalekohledů s přesnými spektrografy, důmyslných metod a pečlivé práce,“ dodal.

Horkými Jupitery se nazývají exoplanety, které mají zároveň plynné atmosféry podobně jako Jupiter, ale s vyšší teplotou. „Tento typ planet má atmosféry složené převážně z vodíku a hélia, ale někdy se v nich vyskytují také stopy jiných prvků jako například draslíku, vápníku a atomárního sodíku,“ přiblížil ústav.

Autor: ČTK