Myšlence vytvořit českou vědeckou stanici na neobydleném kontinentu předcházely dlouhé roky výzkumu v Antarktidě. Z Masarykovy univerzity se na projektu podílejí klimatologové, rostlinní fyziologové, geomorfologové a chemici. Geologické výzkumy zajišťuje Česká geologická služba a Geologický ústav Akademie věd ČR. Jihočeské akademické ústavy a Jihočeská univerzita se věnují botanice, rostlinné a živočišné fyziologii. Ve všech okrajových částech Antarktidy dochází vlivem klimatického oteplování k odledňování. Tento proces se odehrává i na Rossově ostrově. Český projekt zkoumá vznik a vývoj odledněného území tohoto ostrova. Botanikové sledují rostlinná společenstva.
Výzkum s praktickými dopady
Na ostrově se nevyskytují cévnaté rostliny, ale mechy, lišejníky a mikroskopické sinice, řasy a houby. Třeboňský tým se jejich studiem v polárních oblastech zabývá již patnáct let. S výzkumem na ostrově začal v roce 2004. Prvních pět let považují vědci za nejdůležitější, protože jde o izolované území minimálně ovlivněné přítomností lidí, což se časem změní. Výzkum rostlin v extrémních podmínkách může v budoucnu pomoci k vyšlechtění odolnějších či rychleji rostoucích plodin..
Čeští botanikové jedou zkoumat rostliny na Rossův ostrov do Antarktidy, kde se dokončuje první česká polární stanice. Celkové náklady na vybudování stanice překročily čtyřicet milionů korun. Základna bude obývána jen během antarktického léta, po zbytek roku práci znemožňuje všezahalující tma. Z Prahy do Buenos Aires odletí vědci 17. ledna a dál budou pokračovat vojenským speciálem a vrtulníkem přes argentinskou stanici Marambio až na českou základnu, uvedl vedoucí Centra pro ekologii Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni Josef Elster. „Nabízeli nám, abychom letěli už 6. ledna, ale nesehnali jsme tak krátce po Vánocích letenky do Buenos Aires,“ řekl Elster.
Rossův ostrov leží na okraji Antarktidy proti výběžku Jižní Ameriky. Je pustý a neobydlený. Nejbližší lidé žijí hodinu letu vrtulníkem na argentinské polární stanici. Byl vybrán pro stavbu stanice právě proto, že je vědecky málo známým územím, které umožní profilaci české vědy v Antarktidě. Je také ideální pro dlouhodobý ekologický výzkum, soudí odborníci.
