„Hlavním cílem je produkovat bezpečnější a zdravější potraviny a zanechávat méně pesticidů a chemických látek v životním prostředí,“ informovala referentka publicity Biologického centra Akademie věd ČR Daniela Procházková.
Přirození nepřátelé škůdců nezatěžuují ekosystém a nepůsobí celoplošně. Zasahují jen konkrétní cílovou skupinu. Jejich účinek není okamžitý, ale trvá dlouhodobě. Přípravky na hubení hmyzu, které zemědělci používají, mají navíc nevýhodu, protože si škůdci proti nim po čase vytvoří odolnost.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na projektu se podílí výzkumné laboratoře z devíti evropských zemí. Biologické centrum je jediným zástupcem z Česka. Zaměřuje se na expertní znalost hmyzu, pomocí nějž se dají predátoři škůdců pěstovat. Patří mezi ně například dravá vosička trichogramma, která likviduje škůdce tak, že do nich klade svá vajíčka. Tato vosička se dá velice snadno a levně chovat a namnožit na vajíčkách zavíječe moučného.
„My jsme jediným pracovištěm ve světě, které udržuje kmenovou banku zavíječů. V současné době je v ní přes 30 kmenů a mutantních linií,“ řekl vedoucí Laboratoře molekulární cytogenetiky a ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR František Marec. Projekt potrvá čtyři roky a hradí jej evropský program Horizont 2020 částkou přibližně 91 milionů korun. Pro biologické centrum je vyčleněno více než šest milionů korun.
