Ředitelka Diplomatické akademie ministerstva zahraničních věcí Věra Jeřábková vysvětluje, jaké má tato vzdělávací instituce požadavky, a také objasňuje, proč by vůbec nevadilo, kdyby Cyril Svoboda založil školu stejného nebo podobného jména.
* LN Kdo se může hlásit na Diplomatickou akademii ministerstva zahraničí?
Podmínkou je vysokoškolské vzdělání s magisterským diplomem a dobrá znalost dvou jazyků, z nichž jedním musí být angličtina.
* LN Může to být třeba i absolvent medicíny nebo techniky?
Může. To, aby byl člověk dobrým diplomatem, není dáno jen vysokoškolským studiem. Máme příklady špičkových diplomatů, kteří absolvovali například Báňskou univerzitu v Ostravě nebo Akademii múzických umění.
* LN Diplomatická akademie ministerstva zahraničních věcí neotvírá své brány každý rok...
Ne, třeba loni jsme uchazeče nenabírali.
* LN Kolik se jich obvykle hlásí a kolik přijímáte?
Obyčejně míváme několik set uchazečů, přijatých bývá tak do deseti. Nerada bych ale vzbudila dojem, že šance jsou malé.
* LN Jak vypadá přijímací řízení?
Má tři kola. V prvním absolvují uchazeči test všeobecných znalostí, test z českého jazyka a píší práci na aktuální zahraničně politické téma. V češtině. Ve druhém kole přijde na řadu psychologický test. V něm se zkoumají osobnostní rysy uchazeče včetně schopnosti komunikace, týmové práce, odolnosti proti stresu. Důležitým předpokladem je také to, čemu říkáme zdravé sebevědomí. Ve třetím kole procházejí ti, kdo zvládli předchozí síta, ústním pohovorem. Z něj se dá poznat hodně. Dost nám záleží nejen na tom, aby měl uchazeč o práci v diplomacii zájem, ale i na tom, jestli má to, čemu se říká drajv nebo jiskra.
* LN Na znalost jazyků vyžadujete certifikáty?
Ano, ale pokud má uchazeč certifikát jen na znalost jednoho jazyka, druhý lze dodat později. Zkoušky organizuje i samo ministerstvo.
* LN Je výhodou, když člověk zná vedle angličtiny ještě nějaký méně obvyklý jazyk?
Ano, například arabština nebo čínština jsou rozhodně vítané a mohou pro uchazeče znamenat výhodu.
* LN A co věk? Omezujete přijetí věkem?
Neomezujeme, ale taky nezastíráme, že nám jde o omlazení diplomatického sboru.
* LN Pokud člověk uspěje v přijímacím řízení, má status studenta?
Nikoliv. Stává se zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, i když se smlouvou na dobu určitou. Zpočátku na jeden rok, tedy na dobu, kdy prochází vzdělávacím programem. Bere taky mzdu. Je zařazen do jedenácté platové třídy.
* LN Jak vypadá výuka, nebo lépe, vzdělávací program?
Teoretická příprava trvá šest měsíců. Během ní se frekventanti seznamují osm hodin denně se vším, co musí diplomat znát. Trénují se také dovednosti. Komunikační, prezentační, vyjednávací. Ve druhé fázi jdou lidé, kteří se připravují na diplomatickou kariéru, na dvouměsíční stáž na některý ze zastupitelských úřadů. Zpravidla do zemí, kde je složitější politická i bezpečnostní situace. Třeba do Pákistánu nebo do některé z afrických zemí. Může to být ale i úřad v Jižní Americe. Po návratu nastupují na čtyři měsíce na některý z odborů ministerstva.
* LN Diplomatická akademie tedy trvá rok?
Ano, po roce dostanou absolventi osvědčení a další zaměstnaneckou smlouvu.
* LN Kdo na Diplomatické akademii učí?
Máme lektory z akademické sféry, rozumějte z vysokých škol, učí u nás však i diplomati, kteří působí na ministerstvu nebo jsou třeba už v důchodu.
* LN Ještě u vás působí Eliška Hašková Coolidge, která pracovala i pro americké prezidenty?
Ne, dnes už ne.
* LN Lze začít diplomatickou kariéru i bez absolvování Diplomatické akademie? Předpokládám, že lidé jako Karel Schwarzenberg ji nepotřebují.
Samozřejmě, vždycky se vyskytne situace, kdy ministerstvo využije už hotovou osobnost. Kromě toho tu existuje takzvaná DAin, tedy individuální akademie, která pracuje s jednotlivci, často tak říkajíc za pochodu.
* LN Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda dal najevo, že míní také zřídit diplomatickou akademii, avšak mimo ministerstvo. Vnímáte to jako konkurenci?
To je návrh, který vítám. Konkurence vždycky vede ke zvyšování kvality. Ale avizovaná škola má mít docela jiný charakter. Podle toho, co Cyril Svoboda uvedl, má mít jeho škola širší záběr, než máme my, a měla by být určena pro lidi, kteří se mohou uplatnit třeba i jinde ve státní správě, případně i v byznysu.
* LN Máte přehled, jak řeší přípravu diplomatů v jiných zemích?
Většina zemí Evropské unie má školicí centra jako my na úrovni ministerských odborů, někde mají kombinované systémy. Velká Británie si své diplomaty vybírá z absolventů Oxfordu a Cambridge, Francie má svou elitní školu ENA pro úředníky veřejné správy.
* LN A potřebuje ministerstvo zahraničí vůbec nové diplomaty, když se kvůli úsporám některé zastupitelské úřady ruší?
V rámci reorganizace skutečně odešlo 333 lidí. To ale neznamená, že nepotřebujeme novou krev. Diplomati odcházejí do penze nebo z osobních důvodů, protože chtějí nebo potřebují žít jiným způsobem. Takzvané juniorní diplomaty rozhodně potřebujeme pořád a musíme si je vychovávat.
