Odpověď přišla za války, kdy Američané P. Abelson a E. McMillan jadernou reakcí vytvořili prvek 93, neptunium, načež následoval prvek 94, plutonium, takže periodická tabulka očividně pokračovala.
Nový a větší urychlovač částic za stovky miliard má přinést revoluci v chápání současné fyziky |
Otázku v titulku znovu položil americký jaderný fyzik dr. W. Nazarewicz (Michigan State University) spolu s tím, jaké jsou meze jaderné fyziky? Pokud nějaké jsou. Dnes periodická tabulka končí prvkem 118 nazvaným oganesson po sovětském fyzikovi J. C. Oganesjanovi (1933). Tenhle prvek už patří mezi „supertěžké“, které začínají číslem 104, rutherfordiem. Počínaje tímto číslem totiž následující prvky nebyly nalezeny v přírodě. Dodejme, že zatím, v této oblasti není nouze o překvapení.
První překvapení připravilo neptunium. Podle jeho postavení v periodické tabulce se mělo chemicky podobat rheniu, ale nový prvek se více blíží vzácným zeminám. Přitom právě na základě postavení v tabulce dokázal D. I. Mendělejev předpovědět existenci a především vlastnosti některých prvků v té době neznámých. Ve světě supertěžkých prvků to neplatí.
Třeba flerovium, prvek 114, by se měl podle předpovědi chovat jako vzácný plyn. Raději použijeme starý název inertní nebo netečný plyn, jak byly nazývány prvky pod heliem. Zprvu se soudilo, že chemicky nereagují. Ony ale reagují, jen ne zrovna ochotně. Flerovium mělo být netečné, jenže se ukázalo, že při pokojové teplotě a při teplotě -196 stupňů Celsia váže velmi silně zlato, nicméně mezi oběma teplotami nereaguje vůbec. Oganesson by měl podle periodické tabulky též patřit mezi vzácné plyny, ale zdá se, že není ani chemicky netečný, ani plyn. Zdá se, že při pokojové teplotě je tuhý a taje při 25 stupních.
Nobelova cena za chemii putuje trojici vědců za výzkum kvantových teček |
Jsou to ale domněnky. Staří Římané používali rčení „malovat lva podle drápu“ pro případy, kdy nedostatek spolehlivých údajů nahrazovala spekulace. Dnešní vědci si to nemohou dovolit; u zmíněných prvků sice mají dráp, ale chybějí údaje o zvířeti, tedy o chemických a fyzikálních vlastnostech. Není divu, k roku 2020, osmnáct let po objevu, se podařilo připravit jen pět atomů oganessonu.
Zatím je nejvíc chemicky prostudované flerovium, které vědci syntetizují „rychlostí“ tři atomy denně. Problém je, že všechny tyto prvky mají kraťoučké poločasy rozpadu. Aby dnes bylo jádro atomu prohlášeno za nový prvek, musí existovat přinejmenším 10–14 sekund, pak se však sotva dá zjistit jeho chemické chování. Podle řady úvah by měl existovat „ostrov stability“, velmi těžká jádra, která by měla být stabilní. Jsou odhady, kolik by měla mít protonů a neutronů, ale zatím není jasné, jak k ostrovu doplout. Jaké jsou tedy meze periodické tabulky? Kde opravdu končí?
