Pátek 3. prosince 2021, svátek má Svatoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Člověk má nos na partnery

Věda

  14:58
PRAHA - Osudová přitažlivost mezi příslušníky opačného pohlaví bývá někdy připisována na vrub „chemii“. Je to celkem trefné přirovnání, protože chemické látky označované souhrnně jako feromony dokážou na tomto poli opravdové divy.

Žena v bikinách. foto: Reprofoto

Sameček motýla se vydá za samičkou na základě výzvy v podobě několika málo molekul, jež urazily vzduchem mnoho kilometrů, než mu „udeřily“ do citlivých buněk tykadel. Dokonce i savcům dokáže pár molekul feromonu pořádně zamotat hlavu. Platí to i pro člověka?

Mnozí vědci o tom pochybují, protože člověk postrádá „anténu“ pro příjem feromonů v podobě tzv. Jacobsonova orgánu. Většina savců má tento zvláštní orgán uložen pod sliznicí u nosní přepážky. Primátům včetně člověka se Jacobsonův orgán vytváří během vývoje plodu v těle matky, později ale zakrní.

Přesto jsme i v lidské společnosti svědky jevů, jež lze nejspíš vysvětlit právě působením lidských feromonů. Například ženy, které spolu delší dobu trvale bydlí, mívají navzájem synchronizován menstruační cyklus. Existují přesvědčivé důkazy o tom, že to má na svědomí látka vylučovaná potními žlázami v podpaží, zřejmě feromon.

Biologové si dávali pozor, aby nezaměňovali pachové látky vnímané čichem s molekulami zachycenými v Jacobsonově orgánu. Čichová sliznice nám podává přes čichové nervy do mozkových center informace o látkách, jejichž přítomnost si dokážeme uvědomit a zhodnotit ji. Feromony působící přes Jacobsonův orgán posílají signály vlastní cestičkou do části mozku zvané hypothalamus. Tam aktivují neurony vylučující pohlavní hormon gonadoliberin a rozehrávají tím celou kaskádu hormonálních změn důležitých pro rozmnožování.

Velmi dobře je prozkoumán účinek feromonů u myší. Například feromony obsažené v moči samců dirigují pohlavní hormony v těle mladých samic a popohánějí je k urychlenému dospívání. Feromony z moči dospělých samic mají na myší „slečny“ účinek přesně opačný.

Objížďka na cestě k mozku
Lidské feromony by měly mít cestu do mozku uzavřenu, protože nám chybí „vstupní branka“ Jacobsonova orgánu. Nejnovější výzkumy však naznačují, že se nám feromony mohou dostat do mozku nečekanou „objížďkou“.

Na sklonku roku 2005 dokázalo hned několik vědeckých týmů, že naše představa o „neprodyšném“ oddělení drah pro „doručení“ pachových a feromonových signálů neodpovídá skutečnosti.

Tým vedený laureátkou Nobelovy ceny Lindou Buckovou z Howard Hughes Medical Institute a tým vedený Catherine Dulacovou z téže instituce publikovaly nezávisle na sobě v prestižním vědeckém časopisu Cell stati dokazující, že se „komunikační linky“ vedoucí z Jacobsonova orgánu a z čichové sliznice do mozku navzájem „míchají“.

Signál feromonů může přicestovat do mozkového centra řídícího rozmnožování nejen z Jacobsonova orgánu, ale i z čichových buněk. Toto mozkové centrum reaguje kupodivu i na některé pachové látky, které Jacobsonův orgán okázale ignoruje.

Švédští vědci prokázali už v roce 2001, že látky vylučované potními žlázami člověka aktivují v hypothalamu mužů i žen buňky zodpovědné za řízení pohlavních funkcí. Výsledky výzkumu amerických vědců nyní ukázaly, kudy zřejmě signál feromonů do lidského mozku doputoval. Muži a ženy rozhodně nepřehánějí, když tvrdí, že na své protějšky mají nos.

Autor:

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat