Asi největší překvapení přineslo zjištění že z nestrávené potravy byla zhruba polovina složená z tuků. U moderního člověka přitom tvoří tuk jen zhruba 10 % jídla. Ötzi strava byla tedy mnohem bohatší na energii, než ta současná. Vysvětlením budou zřejmě náročné klimatické podmínky, ve kterých Ötzi žil. Jeho tělo bylo objeveno v výšce 3210 metrů na mořem.
„Pokud uvážíme nadmořskou výšku, ve které Ötzi lovil, je zřejmé, že potřeboval takový přísun energie,“ uvedl doktor Frank Maixner z institutu pro výzkum mumií Eurac v Bolzanu pro BBC.
  |
Tuk podle testů DNA pocházel z kozorožců horských. Toto divoké zvíře žije na horských svazích a může vážit i víc než 140 kilogramů. „Jde v podstatě o kozí tuk a je těžké si představit jak takové jídlo vlastně chutnalo,“ uvedl Maixner, „Myslím, že bylo jen těžko poživatelné.“ Upozorňuje, že v té době si lidé nebyli zvyklí zpříjemňovat pokrmy solí ani kořením.
Strava pro život v horách
Po nutriční stránce byla ale zřejmě Ötziho strava skvěle nastavená na náročné horské podmínky. Kromě tuku našli badatelé v jeho vnitřnostech také zbytky jeleního masa a starého druhu pšenice jednozrnky. Mimo tuk a bílkoviny tak jeho strava obsahovala také důležité škroby. Překvapením byl nález zbytků kapradiny, která roste i v tuzemských lesích a známe ji pod názvem hasivka orličí. Tato kapradina je mírně jedovatá. Podle vědců se mohla dostat do jeho těla jako lék, druhou varianou je možnost, že si do listů kapradiny balil Ötzi potraviny, aby je ochránil při svých cestách.
Zdravotně Ötzi nebyl zrovna v nejlepší kondici. Jeho odhadovaný věk byl v době smrti 45 let, na dobové poměry se tedy jednalo o starého muže. Podle vědců ho trápilo pokročilé kornatění cév a také bolesti kloubů. Zajímavostí je, že trpěl intolerancí na laktózu. Mléko v té době ještě nebylo u dospělých tak rozšířenou součástí potravy jako dnes a lidé si na jeho konzumaci museli postupně zvykat.
V jeho těle se také našla bakterie Helicobacter pylori. Ta je běžná i v současné populaci a pravděpodobně může za vznik žaludečních vředů a některých nádorových onemocnění zažívacího ústrojí. V minulosti to tak ale být nemuselo. „Možná že šlo o tehdy užitečnou bakterii, která usnadňovala trávení syrového masa a která se později stala patogenní,“ říká bakteriolog Albert Zink z institutu v Bolzanu.
Násilná smrt stará pět tisíciletí
O okolnostech Ötziho smrti se dlouho vedly spory, z řady výzkumů ale vyplývá, že rozhodně nebyla přirozená. Díky rentgenovým snímkům se podařilo prokázat, že muž byl zasažen šípem do levého ramene a že ke zranění došlo nedlouho před jeho smrtí. Tomuto nálezu odpovídala také díra v jeho horní vrstvě oblečení. Podle dalších studií se navíc Ötzi utrpěl také vážné poranění hlavy.
Okolnosti Ötziho smrti dokreslují také nejnovější výzkumy žaludku. Žaludek byl totiž v té době plný. Ötzi se před střetem s jiným člověkem, který ho stál život, někde v klidu do sytosti najedl. Zdá se tedy, že samotnou potyčku dopředu neočekával.
