Dnes už legendární astronomický přístroj krouží nad naší planetou ve výšce 560 km od roku 1990.
Za tu dobu přinesl řadu převratných objevů: například potvrdil existenci obřích černých děr v jádrech galaxií, umožnil zpřesnit stáří vesmíru na dnes uznávaných 13,7 miliardy let nebo pořídil snímek "hlubokého pole" s ranými galaxiemi vzdálenými mnoho miliard světelných let.
Životnost dalekohledu se ale pomalu chýlila ke konci. V minulosti se k němu čtyřikrát vydaly raketoplány, aby provedly nutné opravy a údržbu.
Letos v květnu se uskutečnila mise pátá a zřejmě poslední. Raketoplán Atlantis nejprve zachytil dalekohled speciální robotickou paží a jeho posádka pak během pěti výstupů do volného kosmu vyměnila některé přístroje a přidala dva nové. Teleskop tak získal například novou širokoúhlou kameru, která mu umožňuje získávat ještě detailnější snímky vzdálených končin vesmíru než dosud.
Pomohla hrubá síla
Šlo o náročný a riskantní úkol - od havárie Columbie v roce 2003 létaly raketoplány jen k Mezinárodní kosmické stanici. Dalekohled se ale nachází na úplně jiné dráze, takže pokud by měl raketoplán během letu problémy, nemohla by posádka najít na stanici útočiště. NASA dokonce chtěla celou misi zrušit, ale nové vedení se rozhodlo ji přece jen uskutečnit.
Raketoplán měl letět už vloni v září, ale pár týdnů před startem se na dalekohledu rozbila záložní jednotka pro přenos dat. Mise se proto odložila na letošní květen, aby se do ní mohla zahrnout i tato oprava.
Přesto vše neprobíhalo úplně podle plánu. Hned v úvodu se například zasekl šroub, bez jehož uvolnění by nešlo vyměnit širokoúhlou kameru za novou - nakonec pomohla hrubá síla. Všechny klíčové úkoly se posádce podařilo splnit a začátkem září se dalekohled mohl pochlubit dosud nejkvalitnějšími snímky.
Česká kniha ve vesmíru
Pro Českou republiku byla tato mise zajímavá také tím, že jeden z astronautů, Andrew Feustel, jehož manželka má české kořeny, vzal s sebou na oběžnou dráhu výtisk Písní kosmických od Jana Nerudy. V srpnu ho přivezl zpátky do Česka. Nyní je kniha, která 193krát oběhla Zemi a urazila při tom přes osm a půl milionu kilometrů, vystavena v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.
Menší kolegové Hubblea
Letošní rok, který byl zároveň Mezinárodním rokem astronomie, zaznamenal také nezvyklou úrodu nových kosmických dalekohledů. Začátkem března odstartovala americká družice Kepler. Zaměřuje se na hledání planet mimo Sluneční soustavu, které se podobají Zemi a mohly by na nich existovat podmínky pro vznik života.
V polovině května vynesla evropská raketa do kosmu zároveň hned dva dalekohledy, které mají hledat odpověď na otázky související se vznikem vesmíru. Herschel, který je s průměrem zrcadla 3.5 metru vůbec největším kosmickým dalekohledem, (průměr Hubblea je 2,4 metru) pozoruje v infračervené části spektra. To umožňuje zkoumat velmi vzdálené hvězdy a galaxie v raných fázích jejich vzniku, jen pár stovek milionů let po velkém třesku. Planck se soustředí na zbytkové záření, které se zachovalo z dob raného vesmíru.
