Pondělí 20. září 2021, svátek má Oleg
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Dejte opicím jejich hity!

Věda

  17:38
Lidská hudba sice na zvířata nemá velký vliv, přesto jsou muzikálními tvory: vyžadují ovšem skladby šité na míru, naznačuje pokus s opičkami tamaríny.

Tamarín má druhově vyhraněný hudební vkus foto:  Šimon, Lidové noviny

Primáti jsou člověku bližší než je si většina z nás ochotna připustit. V jednom ohledu jako by se naše chutě a preference zatím rozcházely. Všechny dosavadní studie souhlasně prokazovaly, že lidé a tvorové nepřesně, ale o to častěji, označovaní jako opice se nemohou nikdy naladit na stejnou hudební "vlnu".

Například výsledky pokusu v roce 2007 dokazovaly, že primáti ze všech známých druhů lidské hudby mají nejraději - ticho. Podle těchto i jiných výsledků se zdálo, že pokud lidská hudba na ostatní tvory nějak působí, tak je jedině irituje. Nabízí se tak hypotéza, že schopnost vnímat a oceňovat hudbu se vyvinula v celé historii života jenom jednou - u Homo sapiens.

Patent na zvířecí hudbu

Pokud si chtějí lidé opičí hudbu vychutnat, musí si ji pustit osmkrát zpomaleně, říká David Teie.

* LN Předtím, než jste se pustil do komponování hudby pro tamaríny, údajně jste se snažil najít společné základy hudby. Co to přesně znamená?

Hledání původu hudby vůbec. Postupně jsem z hudby "sloupával" vrstvy historického vývoje nástrojů i kompoziční techniky. Nakonec jsem našel 26 prvků, které podle mě nelze dále dělit a u každého z nich jsem se zeptal: "Jak by emociálně reagoval lovec/sběrač na tento určitý zvuk?" Když jsem byl s odpověďmi spokojen, rozhodl jsem se platnost teorie ověřit společně s psychologem Chuckem Snowdonem.

* LN Změní se podle vás v důsledku vaší práce vnímání role hudby u zvířat?

Zdá se, že hudba je druhově specifická. Pro blízce příbuzné druhy bychom asi mohli použít podobné druhy volání, ale jinak v podstatě každé zvíře musí mít svou hudbu. Už jsem s několika správci chovu primátů v zoologických zahradách mluvil o možnosti vytvořit stimulující hudbu pro zvířata v zajetí. Mám také podanou žádost o patent na postup, který radikálně zkracuje dobu k vytvoření hudby pro jednotlivé druhy.

* LN Lidé tedy opičí hudbu patrně neocení?

Tamaríni mají jiný frekvenční rozsah než lidé. Ale pokud si hudbu osmkrát zpomalíte nebo transponujete o tři oktávy níž, bude vám znít velmi melodicky.

* LN Vy sám hrajete profesionálně na čelo. Posloucháte převážně klasiku?

Já mám rád hudbu skoro všech žánrů. Studie možná uspěla i díky tomu, že jsme se nebáli sáhnout po moderní hudbě.

Řada odborníků se ovšem domnívala, že v tomto případě bychom si lichotili příliš. Podle řady odborníků a hudebníků má hudba podstatně hlubší vývojové kořeny, které sdílíme i s jinými živými tvory.

Mezi zastánce této teorie patří i hudebník David Teie, který pracuje na univerzitě v Marylandu. Ten se domnívá, že hudbu lze rozložit na jakési základní jednotky. Jde o zvuky různého původu, které mohou být odvozeny nejen od tónů naší řeči, ale například od zvuků okolního prostředí.

Na tomto jednoduchém základě pak podle Teieovy hypotézy postupně vyrostla košatá a složitá konstrukce lidské hudby (která je tak komplikovaná, že ji dokáže plně ocenit jenom vzdělaný a poučený posluchač).
Samozřejmě, pokud má mít jeho hypotéza nějakou vědeckou hodnotu, mělo by ji být možné experimentálně ověřit (či přesněji řečeno vyvrátit).

K tomu David Teie spojil svoje síly s psychologem Charlesem Snowdowem a také - jihoamerickými opicemi tamaríny pinčími. Výsledky své práce zveřejnili v časopise Current Biology.
Společně připravili pokus, ve kterém 14 tamarínům přehrávali krátké úryvky nejrůznějších druhů lidské hudby a také několik ukázek "opičí hudby".

Tu David Teie zkomponoval podle východisek své teorie o původu lidské hudby. Jen jako východisko nepoužil lidský hlasový projev, ale volání, které tamarínové vydávají v určitých přesně vyhraněných situacích (při agresi, strachu atp.).
Vědci pak sledovali, zda poslech nějak změní chování opic. Logicky přitom předpokládali, že tyto změny v chování jsou odrazem změny emocionálního stavu na základě poslechu hudby.

Klíčovou otázkou přitom bylo, zda opice silněji zareagují na "opičí hudbu". To by znamenalo, že teorie, na jejímž základě vznikla, skutečně platí. Nebo spíše patrně platí; jediný pokus nelze považovat za definitivní důkaz, ale jen za první krok. I proto, že chování opic mohla ovlivnit i řada jiných vlivů, které se nepodaří "odrušit".

Opice tvrdí muziku
V tomto případě ale hypotéza první zkoušku ohněm přestála. Opice podle předpokladů v podstatě nijak nereagovaly na lidskou hudbu. Jen dvě lidské skladby vyvolaly u tamarínů nějakou reakci: v obou případech šlo o skladby hardrockových kapel (konkrétně Metalliky a Tool) Reakce opiček však nebyla taková, jakou bychom nejspíše předpokládali. Místo, aby tvrdé rytmy tamaríny rozdováděly nebo vyděsily, opice se zklidnily.

Odezva na opičí hudbu byly podstatně výraznější. Tamaríni se velmi často po odeznění hudby začaly chovat, jako by sdílely emoce, které měla daná skladba předávat. Pokud byla například založena na tónech odvozených od varovných volání, pohybovali primáti se zřetelně více než za běžných okolností.

Pusťte si opičí hudbu

Autor David Teie

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Premium Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....