Většina mužů má ukazováček kratší než prsteníček. U žen je rozdíl podstatně menší a většinou zanedbatelný. Při hledání příčin této odlišnosti mezi pohlavími došli někteří odborníci k názoru, že může jít o následek rozdílné hladiny mužského pohlavního hormonu během těhotenství.
Pod vlivem této hypotézy pak hledali – a často i nacházeli – souvislosti mezi délkou prstů a různými druhy schopností či dispozicí. Publikovaly se například práce o souvislosti poměru délky mužských prstů a levorukostí, hudebním talentem, sklony k depresi či vyšší pravděpodobnosti homosexuální orientace.
Matematika kontra jazyk
Experti z britské University of Bath vedení psychologem Markem Brosnanem rozšířili tuto sbírku o další závislost. Vyšetřovali 74 dětí ve věku mezi šesti a sedmi lety. Všem prvňáčkům výzkumníci okopírovali ruce na papír a změřili délku druhého a čtvrtého prstu. U každého dítěte znali jeho výsledky v matematice i úroveň jazykových schopností. Protože v Británii žáci procházejí standardizovanými testy, měli výzkumníci k dispozici také srovnání s celostátním průměrem.
U chlapců se povedlo prokázat souvislost mezi naměřenými údaji a matematickými schopnostmi. Čím byl poměr délky ukazováčku k prsteníků menší, tím byly výsledky malých počtářů lepší, uvádí studie publikovaná v odborném periodiku British Journal of Psychology. Nízká hodnota pak znamenala i výraznou preferenci matematiky před jazyky. „Rozdíly jsou malé, ale průkazné, “ tvrdí vedoucí výzkumu Mark Brosnan.
U děvčat délka prstů o matematickém nadání nevypovídá, našla se ale korelace s jazykovými schopnostmi. Lepší výsledky měly ty dívky, u nichž byl poměr délky druhého a čtvrtého prstu vyšší. To by mělo signalizovat nižší úroveň testosteronu.
Neověřený metr
Výsledky výzkumu je třeba brát s rezervou. Jednak byl počet dětí ve vzorku zkoumaném britskými vědci ze statistického hlediska poměrně malý, hlavní pochybnost však vzbuzuje údajná závislost délky prstů na hladině testosteronu během prenatálního vývoje. Zatím není znám mechanismus, jakým by hladina pohlavního hormonu mohla vývoj prstů bezprostředně ovlivnit.
Pokud se ale zjištění podaří v nezávislých pokusech ověřit, dostanou odborníci nástroj k hodnocení kognitivních schopností. Takový ukazatel by byl o to cennější, že se poměr délky prstů během života už nemění.
Pod vlivem této hypotézy pak hledali – a často i nacházeli – souvislosti mezi délkou prstů a různými druhy schopností či dispozicí. Publikovaly se například práce o souvislosti poměru délky mužských prstů a levorukostí, hudebním talentem, sklony k depresi či vyšší pravděpodobnosti homosexuální orientace.
Matematika kontra jazyk
Experti z britské University of Bath vedení psychologem Markem Brosnanem rozšířili tuto sbírku o další závislost. Vyšetřovali 74 dětí ve věku mezi šesti a sedmi lety. Všem prvňáčkům výzkumníci okopírovali ruce na papír a změřili délku druhého a čtvrtého prstu. U každého dítěte znali jeho výsledky v matematice i úroveň jazykových schopností. Protože v Británii žáci procházejí standardizovanými testy, měli výzkumníci k dispozici také srovnání s celostátním průměrem.
U chlapců se povedlo prokázat souvislost mezi naměřenými údaji a matematickými schopnostmi. Čím byl poměr délky ukazováčku k prsteníků menší, tím byly výsledky malých počtářů lepší, uvádí studie publikovaná v odborném periodiku British Journal of Psychology. Nízká hodnota pak znamenala i výraznou preferenci matematiky před jazyky. „Rozdíly jsou malé, ale průkazné, “ tvrdí vedoucí výzkumu Mark Brosnan.
U děvčat délka prstů o matematickém nadání nevypovídá, našla se ale korelace s jazykovými schopnostmi. Lepší výsledky měly ty dívky, u nichž byl poměr délky druhého a čtvrtého prstu vyšší. To by mělo signalizovat nižší úroveň testosteronu.
Neověřený metr
Výsledky výzkumu je třeba brát s rezervou. Jednak byl počet dětí ve vzorku zkoumaném britskými vědci ze statistického hlediska poměrně malý, hlavní pochybnost však vzbuzuje údajná závislost délky prstů na hladině testosteronu během prenatálního vývoje. Zatím není znám mechanismus, jakým by hladina pohlavního hormonu mohla vývoj prstů bezprostředně ovlivnit.
Pokud se ale zjištění podaří v nezávislých pokusech ověřit, dostanou odborníci nástroj k hodnocení kognitivních schopností. Takový ukazatel by byl o to cennější, že se poměr délky prstů během života už nemění.
