Čtvrtek 29. července 2021, svátek má Marta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Drogy přepínají geny v mozku

Věda

  9:42
PRAHA - Zbavit se závislosti na drogách je hodně obtížné. Ani po dlouhém období abstinence není narkoman „za vodou“. Záchvaty neodolatelné chuti na drogu se stále vracejí. Stačí málo a abstinent se i po letech vrátí ke zhoubnému návyku. Proč na drogu nezapomeneme tak jako na jiné věci?

Kokain foto: Reprofoto

Vědci prokázali, že droga na dlouhou dobu změní funkce mozku. Tým amerických badatelů vedený Deborah Mashovou z floridské University of Miami zjistil, že lidé, kteří užívali kokain, mají v mozku i dramaticky změněnou funkci mnoha desítek genů. Odlišně fungující geny přebudují mozek tak, že návrat tohoto orgánu do normálního stavu je prakticky vyloučen. Zprávu o výsledcích výzkumu přináší vědecký časopis PLoS ONE.

Kokain je v mnoha směrech přímo ukázkovou drogou. Po jeho požití se dráždí centrum libých pocitů označované jako nucleus accumbens. Zároveň má narkoman aktivovanou i část mozku zvanou hipokampus, která sehrává klíčovou roli při ukládání informací do paměti. Tím je zajištěno, že narkomanovi uvízne euforie z kokainu pevně v paměti.

Časem si ale mozek na dávku drogy zvykne. Aby dosáhl libého pocitu, musí dostat větší porci drogy. A tak narkoman bere stále větší dávky bez ohledu na to, jak moc mu to škodí. Narkomani užívající kokain jsou vystaveni mnohonásobně vyššímu riziku srdečních záchvatů, mívají narušenou imunitní obranu a trpí celou řadou dalších neduhů. Přesto se lidé závislí na kokainu nezbaví chuti na drogu ani po mnoha letech abstinence.

Deborah Mashová spolu se svými kolegy odebrala vzorky z mozku deseti lidí, kteří zemřeli v souvislosti s užíváním kokainu. Stejné vzorky odebrali vědci i z mozku lidí, kteří zemřeli bez toho, že by někdy brali drogy. Vzorky pocházely z hipokampu a genetici v jeho buňkách prověřili aktivitu prakticky všech genů.

Výsledky byly zajímavé. U narkomanů pracovalo celkem 151 genů se zvýšeným výkonem. Naopak 91 genů svou aktivitu výrazně utlumilo. To znamená, že kokain nemění jen činnost nervových buněk v hipokampu, ale proměňuje samotné buňky. Z toho, které geny u narkomanů „přidaly plyn“, lze usoudit, že účinky kokainu zásadně mění i molekuly, které se nacházejí mimo nervové buňky.

Sklon k závislosti se dědí Buňky mozku spočívají na husté síti bílkovinných vláken. Narkomani mají geny pro budování této sítě „pozapínané“ jinak než lidé, kteří drogy neberou. Když se pod prvními dávkami kokainu začne tato síť přebudovávat, mohou nervové buňky vytvářet nová vzájemná propojení. Tyto nové nervové spoje zakotví v mozku pevně asociaci libého pocitu a kokainu. Narkomanovi nedovolí, aby na drogu zapomněl.

 Studium rozdílů v dědičné informaci narkomanů a zdravých lidí prokázalo, že narkomani dědí s vyšší pravděpodobností určité varianty některých genů. Ty zřejmě vytvářejí základ pro vrozené sklony k závislosti na drogách. Velmi početně jsou mezi těmito geny zastoupeny geny pro bílkoviny vytvářející nosnou síť pro buňky mozku. Tyto geny člověku „připraví“ mozek na drogu. K dokonání zhoubné přestavby mozku na „hotového“ narkomana stačí vnímavému člověku mnohem méně drogy než lidem, kteří tyto dispozice nezdědili.
Autor:
Témata: droga, kokain, Miami

LETNÍ SOUTĚŽ: Přidejte svůj tip na výlet a hrajte o jednu z 10 krásných cen
LETNÍ SOUTĚŽ: Přidejte svůj tip na výlet a hrajte o jednu z 10 krásných cen

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Sdílejte svoje oblíbená místa, hodnoťte tipy ostatních, hrajte o...