Pondělí 2. prosince 2024, svátek má Blanka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Důchodce-sedlák a bývalý agent, popisuje hledače Jantarové komnaty kastelánka Frýdlantu

Věda

  7:00
PRAHA - Že je Jantarová komnata v severočeském zámku Frýdlant? Nesmysl, tvrdí kastelánka Jana Pavlíková. A zpochybňuje i profesionalitu dvou hledačů pokladů z Německa, kterým se nelíbilo, že jim nepovolila prohledat celý zámek. „Jsou to amatéři, kteří v životě takové věci nedělali,“ popisuje dva hledače pokladu v rozhovoru pro server Lidovky.cz. Jednání obou Němců prý bylo od počátku podivné.

Kastelánka severočeského hradu a zámku Frýdlant Jana Pavlíková. foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Vrak lodi Wilhelm Gustloff, zámek v Královci, Krušné hory či kdesi v Rakousku. To je jen několik tipů ze seznamu míst, která prý ukrývají legendární Jantarovou komnatu. Válečnou kořist stačil Wehrmach v roce 1941 rozebrat během 36 hodin, zabalit do 27 beden a odvézt. Od roku 1945 po ní vědci i senzacechtiví hledači pátrají.

Jantarová komnata je ve Frýdlantu, Češi brání v průzkumu, tvrdí němečtí hledači pokladů

Nyní se výčet potenciálních míst rozrostl o severočeský zámek Frýdlant, kde se má jantarová výzdoba, stvořená v roce 1716 jako dar ruskému caru Petru I., jistojistě nacházet. Tvrdí to alespoň dva Bavoři Erich Stenz a Georg Mederer, kteří na zámku dokonce provedli průzkumy. Bezúspěšně. I tak si ale stojí za svým: Jantarová komnata je za zdí ve sklepních prostorách. „Nesmysl,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz kastelánka Jana Pavlíková.

Jantarová komnata se skrývá ve Frýdlantu.

Lidovky.cz: Traduje se více než stovka míst, kde se nachází Wehrmachtem ukradená Jantarová komnata. Nově je podle Bavorů Stenze a Mederera u vás na zámku Frýdlant. Jak na to přišli?
Určitě je to nesmysl. Jantarová komora byla docela velká a tady nikde nejsou takové prostory, aby se sem vůbec vešla. Navíc když byl konec války a všichni předpokládali, že se minimálně střední Evropa dostane do stejných hranic jako předtím, proč by na do budoucna cizí území vozili něco takového? A ta nepravděpodobnost je především v tom, že to vše oba pánové tvrdí na základě toho, co jedna paní povídala.

Lidovky.cz: Jeden z hledačů – Erich Stenz tvrdí, že mluvil s kuchařkou, která na zámku pracovala. Viděla prý, jak vojáci do sklepení Frýdlantu vozili bedny se zlatem, obrazy a další poklady.
Myslím, že na Lemberku byl úplně stejný případ, kdy kuchařka z okna kuchyně viděla, jak vezou nějaké bedny. Teď je to u nás, my tomu ale nevěříme. Dokonce ti dva hledači si vytipovali dvě místa a prováděli zde výzkum. Uzavřeli jsme s nimi smlouvu, nicméně průzkum neprokázal, že by za zdí ve sklepení něco bylo. Byla tomu přítomná naše archeoložka a oni zde měli svého technika, který potvrdil, že se nic nenašlo. Navíc podle smlouvy nám měli výsledky průzkumu zaslat, což se do dnešního dne nestalo, stejně jako nemělo dojít k medializaci bez našeho souhlasu. Působí to na mě tak, že jsou mírně frustrovaní, a proto se to začalo medializovat.

Lidovky.cz: Příběh o kuchařce je tedy jakousi univerzální báchorkou?
Ano, přesně tak. Je ale složité s nimi mluvit, když jsou skálopevně přesvědčeni, že našli jantarovou komnatu. Naše argumenty nebrali. Třeba naším silným protiargumentem je, že se sem bedny skutečně vozili. O tom víme a víme i, co v těch bednách bylo.

Lidovky.cz: Jantarová komnata to zřejmě nebyla...
Je to fantastický příběh. Byla sem dovezena městská berlínská knihovna. Když začaly silné nálety, chtěli ji zachránit. Což je úžasné ve válce. A knihovna se dovezla k nám na Frýdlant. Po skončení války požádali Němci o vrácení knihovny a někdy v létě v roce 1945 se vrátila zpátky. To jsou podle mého ty bedny, ale nebyla v nich Jantarová komnata, ale větší poklad v knihách.

Lidovky.cz: Kdo vůbec jsou ti dva hledači, znáte je? Jsou v Německu například uznávaní?
Ten jeden je sedlák-důchodce a ten druhý je bývalý tajný agent (ze Spolkové zpravodajské služby BND; pozn. red.). Jsou to amatéři, kteří v životě takové věci nedělali. Nedávno jsem tady měla německé novináře, kteří se ale nepředstavili. A ti dva hledači, kteří se pídí po komoře, přijeli s nimi a schovávali se v roští někde na parkovišti, abych je neviděla.

Lidovky.cz: Ještě předtím se na Frýdlant údajně dostali coby turisté, ale oddělili se od oficiální prohlídky a pátrali na vlastní pěst. Pamatujete si na ně?
To je další věc, trochu to uvedu. Zhruba před rokem, rokem a půl, když jsme s nimi jednali, chtěli se podívat do sklepa zámku. Já jsem ale oponovala, že na zámku sklep není. A oni najednou vytáhli fotografii sklepa, který ale není na zámku, nýbrž v kastelánském křídle, kam se návštěvníci nedostanou. Tak jsem si říkala, kde to vzali. Překladatel nám tehdy řekl, že sem vyslali detektiva. Ale v německém tisku poté vyšlo, že to byli oni sami.

Lidovky.cz: A poté jste se domluvili na oficiální spolupráci a oni začali sklep oficiálně prozkoumávat. Jak to probíhalo?
Prošli kolečkem přes ministerstvo kultury, ředitelství památkové péče, územní správy a poté se dostali k nám. Vytipovali si místa a na to jsme uzavřeli smlouvu, že zde mohou pátrat. Nic ale nenašli. A možná proto začali znova bombardovat památkový ústav, protože mimo místa ve smlouvě jsme jim pátrat nedovolili. A poté začali vycházet články v německých novinách.

LIDOVKY.CZ: Sexy špionka odhaluje záhady světa. Teď pátrá po jantarové komnatě

  • Ze špionky se nejdříve málem stala politička, pak podnikatelka, modelka a teď se snaží prorazit jako moderátorka nového detektivního seriálu. Jeho tvůrci si totiž snaží zajistit si vysokou sledovanost tím, že do role průvodce obsadili právě Annu Chapmanovou - ruskou "Matu Hari" (více čtěte ZDE).
Ruská špionka Anna Chapmanová


Lidovky.cz: A samotný průzkum tedy? Jak vypadal?
Byl to nedestruktivní průzkum. Měli nějaké speciální zařízení, které používají archeologové. Tvrdili, že je moderní a cenné a prý existují asi jen tři kusy na světě. Poté přišla naše archeoložka a říkala, že tohle mají archeologové všude, v Liberci, v Praze... A to je prostě další věc, která je podezřelá.

Lidovky.cz: Nicméně oba dva hovoří o zdi ve sklepení, která prý byla postavena později, a právě za ní se má Jantarová komnata nacházet.
Kastelánské křídlo je nejnovější část celého areálu, bylo postaveno v roce 1765 na základě starých hradebních zdí. V 19. století bylo ještě upravováno. Ve sklepení jsou části, které nejsou sourodé, protože při stavbě byla použita část hradebních zdí, část základů zase museli postavit. A proto si ti dva hledači myslí, že za touto zdí je Jantarová komnata.

Lidovky.cz: Zdá se ale, že jsou o tom skálopevně přesvědčeni.
Myslím, že nás chtějí mediálně donutit, aby na Frýdlantu došlo k dalším průzkumům. Jediné, v co doufám, je že nám to zvýší návštěvnost. Pokud ano, tak to vydržím.

Jantarová komnata

  • Jantarovou komnatu v roce 1716 daroval ruskému caru Petru I. pruský panovník Fridrich Vilém.
  • V roce 1941 ji Němci u Petrohradu demontovali a až do jara 1945 byla uložena v Königsbergu, dnešním Kaliningradu.
  • Od roku 1945 po ní hledači pokladů neúspěšně pátrají, a to například v Krušných horách, na Šumavě či v Rakousku.
  • Někteří vědci se domnívají, že komnatu zničila sovětská vojska při dobývání Kaliningradu, nebo že jsou skvosty stále zasypány v ruinách sklepení tamního zámku, kde byly uloženy.
  • Jantarovou komnatu, respektive její přesnou kopii, mohou turisté vidět od roku 2003 v Petrohradu.
  • Zdroj: ČTK
  • LIDOVKY.CZ: Jantarová komnata je ve Frýdlantu, Češi brání v průzkumu, tvrdí němečtí hledači pokladů

Snímek původní jantarové komnaty.

Rekonstruovaná jantarová komnata

Autor:

Jak dlouho péct kachnu? Díky sous-vide stačí jen 30 minut
Jak dlouho péct kachnu? Díky sous-vide stačí jen 30 minut

Máte rádi pečenou kachnu? Nyní můžete přeskočit hodiny v kuchyni strávené přípravou a sáhnout po Sous-vide kachních čtvrtkách od Vodňanské drůbeže....