Devětašedesátiletá Ruth Brooksová dělala s hlemýždi pokusy na své zahradě a v blízkém univerzitním areálu. Používala přitom i hlemýžďů od sousedky, které namalovala odlišnou barvou, aby mohla lépe sledovat a měřit jejich pohyb.
Zjistila, že jsou schopni najít "své" místo až do vzdálenosti 30 metrů, ale když je dál, "zdají se ztraceni".
BBC dala Brooksové přednost před dalšími devíti kandidáty na ocenění. Laureátka prý vyslovila podiv nad tím, jak málo prací na téma orientace a navigace hlemýžďů bylo na světě publikováno, a hodlá ve svých výzkumech pokračovat.
