Z takto vzniklých zárodků by bylo možné vypěstovat tzv. embryonální kmenové buňky, jež jsou obrovským příslibem pro medicínu. Buňkami vypěstovanými z embrya by bylo možné dárci kožní buňky „vyspravit“ tkáně poškozené chorobou nebo úrazem. French a jeho spolupracovníci však zatím embryonální kmenové buňky nezískali.
Vědci ze Stamgenu tak poněkud zaostali za týmem Shoukrata Mitalipova, který v loňském roce provedl obdobné pokusy na opicích a dokázal získat i dvě linie opičích embryonálních kmenových buněk. Mitalipov přisuzoval svůj úspěch velmi šetrnému zacházení s vajíčky i embryi a speciálnímu technickému vybavení. Frenchův tým uspěl i bez těchto novinek. Jeho postup není v ničem revoluční a nápadně připomíná techniku, jaká přivedla na svět ovci Dolly. Zpráva zveřejněná ve vědeckém časopise Stem Cells vyvolala mezi odborníky nadšení i pokusy o její bagatelizaci. „Nedá se tomu říkat úspěch,“ tvrdí harvardský biolog Douglas Melton. „Před nimi dokázali totéž i jiní.“
V loňském roce uspělo hned několik vědeckých týmů při pokusech „přeškolit“ buňky lidské kůže na tzv. indukované pluripotentní buňky, které jsou schopny v laboratorních podmínkách proměny na všechny typy buněk lidského těla. Tyto buňky by bylo možné použít k léčbě mnoha chorob. Uplatnění slibují i při léčbě následků vážných úrazů.
Buněčné záplaty z kůže
Na rozdíl od terapeutického klonování nevzniká při tvorbě indukovaných pluripotentních buněk lidské embryo, které by bylo vzápětí zničeno. Metoda je proto pro mnoho lidí z etického hlediska podstatně přijatelnější než terapeutické klonování.
V souvislosti s tím zaznívají hlasy, aby byly prostředky na výzkum věnovány přednostně na „přeškolování“ buněk a terapeutické klonování bylo jednou pro vždy zakázáno.
Autor „přeškolovací“ techniky Shinya Yamanaka z univerzity v Kjótu ale zdůrazňuje, že ani jedna z technik zatím není s to naplnit očekávání nemocných a zajistit léčbu dnes neléčitelných chorob. „Přeškolené“ buňky jsou například náchylné k nádorovému bujení. Postavit kteroukoli z nadějných technik mimo hru by byla chyba, jež by mohla lidstvu zavřít cestu k nadějné medicínské technologii.
Melton se odvolává na práci srbského biologa Miodraga Stojkoviče z Výzkumného centra prince Felipa ve španělské Valencii. Stojkovič získal stejným postupem lidské zárodky v roce 2005, kdy působil na univerzitě v britském Newcastlu.
Stojkovič ale v komentáři otištěném v Stem Cells sám uznal, že mezi jeho prací a výsledky Frenchova týmu ze Stamgenu je velký rozdíl. Především proto, že Američané obětovali všechna embrya na genetické testy. Ty prokázaly u jednoho z embryí mimo jakékoli pochybnosti a u dvou s vysokou pravděpodobností, že jde o embrya vzniklá klonováním. U dvou zbývajících zárodků se test nezdařil.
Po skandálech s podvody jihokorejského biologa Woo-suk Hwanga jsou vědci v tomto oboru krajně podezíraví. Bez přesvědčivých důkazů nejsou ochotni zprávu o významných úspěších na poli klonování přijmout. V případě Stamgenu ale jde o první lidská embrya průkazně získaná klonováním.
French obětoval vyvrácení případných pochybností i vyhlídky na ještě cennější úspěch. „Byli bychom rádi pokračovali v práci a dosáhli kýženého cíle v podobě embryonálních kmenových buněk,“ řekl French pro vědecký týdeník Nature. „Ale nakonec jsme se rozhodli, že nejprve musíme podat jednoznačné důkazy.“
Všichni odborníci se shodují, že rozhodující budou výsledky následných experimentů, ve kterých se French pokusí vypěstovat embryonální kmenové buňky z dalších zárodků získaných klonováním. Uspěje? Mnozí netají skepsi. „Embrya, která získali, vypadají krajně nezdravě,“ říká Robert Lanza z konkurenční biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology. „Vsadil bych se, že se jim vypěstování embryonálních kmenových buněk nepodaří.“
French na to kontroval odvoláním na přední americké embryology, kteří mu potvrdili, že podobně vyhlížející embrya vzniklá oplozením ve zkumavce bývají životaschopná a již mnohokrát se z nich narodily zdravé děti.
