Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Egypťané bloudili po poušti

Věda

  8:41
PRAHA - Viděno z perspektivy pokroku jsou dějiny lidstva bojem s přírodou: bojem o ovládnutí stejných a mocnějších sil, než má k dispozici ona. Ale nebylo to vždy jen tak, že se člověk přírodě vzepřel.

Historická miska dávných obyvatel Egypta.

Často se zachoval jako příslovečný moudřejší a vzal nohy na ramena. Dokládá to i příběh předfaraonských kultur v severní Africe, jak ho „složila“ věda.

Pozůstatky osídlení z doby před klasickou egyptskou kulturou (před 3500 let př. n. l.) jsou roztroušeny okolo Nilu a také po Západní Sahaře. Od jejich objevu bylo jasné, že něco „není v pořádku“. Mnohé leží uprostřed nehostinné pouště. Archeologové příběh rekonstruují několik desetiletí a základní obraz je jasný: v oblasti došlo k velkým změnám podnebí.

Zatím nejpodrobnější ekologický scénář dali nyní dohromady dva Němci, Rudolph Kuper a Stefan Kröpelin. Na základě údajů ze 150 míst na internetových stránkách časopisu Science představili podrobný obraz lidí, kteří po sobě zanechali uprostřed pouště malby zvířecích stád, a dokonce i plavajících figur.

Příliš bouřlivý Nil
Sahara byla v posledních dvou desítkách tisíc let z klimatického hlediska bouřlivé místo.

Do tohoto časového období vstoupila na vrcholu sil: sahala o 400 km dále na jih než nyní. V době, kdy v Evropě doznívala doba ledová, se tropické deště monzunového typu „vydaly“ na cestu. Pásmo významných srážek během několika lidských generací zasahovalo zase přibližně o 800 kilometrů více na sever než dnes. Podmínky v oblasti dnešní severní Afriky se zcela změnily: saharská poušť se proměnila v savanu.

Do té doby žili lidé především v okolí Nilu, jak dokládají například nálezy na lokalitě Džebel Sahaba. Zdaleka ale nešlo o pokojnou oblast. Asi 40 procent mrtvých z období 12 až 10 tisíc let př. n. l. zahynulo násilnou smrtí po zásahu šípy či oštěpy.

Nevíme přesně, proč se zabíjení v oblasti tak dařilo. Ale jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení je tvrdý boj o omezené zdroje. Měnil se totiž roční rytmus Nilu.

Zvýšené srážky znamenaly silné záplavy a rozšiřování neobyvatelných močálů a bažin. Patrně z těchto důvodů lidé velmi rychle údolí Nilu téměř úplně opustili. Nejdůležitějším nalezištěm z té doby je v Egyptě místo zvané El Kab. Šlo pravděpodobně o nomádský tábor využívaný pouze během léta a jara. Po zbytek roku mohutné záplavy osídlování místa znemožnily.

Zato se od roku 8500 začalo dařit těm, kteří se vydali do nitra bývalé pouště. Ať už dorazili z jižních savan, nebo se odpoutali od „matičky Nilu“. Z této doby pocházejí první nálezy africké keramiky. Šlo patrně o nomády, kteří se živili lovem a sběrem.

Postupem doby ovšem dochází ke zdomácnění skotu, koz a ovcí, největší „revoluci“ té doby.

Africký western
Trend se zlomil roku 5300 př. n. l. Monzunové deště skončily. Někde se jejich charakter sice změnil dokonce tak, že došlo k nárůstu vegetace (místo denních monzunových lijáků přišly mírnější srážky v noci, kdy se méně vody odpaří), ale celkově došlo k poklesu srážek.

Obyvatelstvo „zelených plání saharských“ muselo na změny reagovat. Místní forma neolitické revoluce ale nevedla k vytvoření zemědělství, nýbrž specificky afrického způsobu života: kočovných chovatelů dobytka, kteří v subsaharském pásmu žijí dodnes.

Jejich „pohyblivé“ živobytí bylo podle Rudolpha Kupera a Stefana Kröpelina reakcí na proměnlivé podmínky vysychající Sahary. (Změna podnebí má na africkou kulturu určující vliv až dodnes.)

Pastevci ze Sahary utíkali na jih a také do údolí Nilu. Tam jsou ve vykopávkách patrné pozůstatky jejich hmotné kultury i myšlenkového světa, například v pohřbívání skotu, které je původně známé ze západní Sahary.

V 6. tisíciletí př. n. l. v údolí Nilu hospodařili zemědělci pěstující obilí, kteří patrně vycházeli z odlišné blízkovýchodní tradice. Lidé, kteří „šli za deštěm“, se podíleli na zrodu nejslavnějšího období egyptských dějin.

Vliv podnebí na kulturu patrně na vlastní kůži pocítíme i my, a tak není důvod nezkusit se poučit v minulosti.

Autoři:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat