Byly doby, kdy se žebříček nejvýkonnějších počítačů světa měnil i několikrát do roka. V posledních letech se však tempo jejich stavby zpomalilo. Už nějakou dobu totiž přestává platit Moorův zákon. Toto empirické pravidlo vyslovil spoluzakladatel Intelu Gordon Moore v roce 1965. Obvykle se formuluje nějak jako „Počet tranzistorů, které se vejdou na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých osmnáct měsíců zdvojnásobí“. Kromě růstu výkonnosti běžných kancelářských strojů samozřejmě stálo i za rozšiřováním schopností superpočítačů.
Zmenšování čipů však už naráží na fyzikální hranice. Odborníci by se nejspíš zcela neshodli, kdy přesně přestal zákon platit. Zpomalování růstu počtu tranzistorů se však začalo poprvé projevovat okolo roku 2010.
V roce 2022 prohlásil šéf společnosti Nvidia Jensen Huang Moorův zákon za mrtvý. Při stavbě superpočítačů to znamená jediné. Když chcete větší výkon, musíte zvětšit i vlastní počítač. A to citelně.
„V minulosti se výkon systému stejné velikosti mohl zdvojnásobit za dva roky,“ řekl časopisu New Scientist odborník na superpočítače z Bristolské univerzity Simon McIntosh-Smith. „Dnes už to tak není.“
Dvakrát výkonnější počítač musí být podle něj přibližně o polovinu větší a spotřebovávat o čtvrtinu více energie. Stavba nových strojů je proto složitější a dražší než v minulosti. Každý si ji důkladně rozmyslí.
Výkon superpočítačů se měří v počtu operací s plovoucí desetinnou čárkou za sekundu. Jednotka se označuje jako FLOPS (FLoating-point Operations Per Second). V roce 2022 překročil superpočítač Frontier v americkém Tennessee hranici trilionu operací za sekundu s výkonem 1,353 exaFLOPS (exa znamená právě trilion, jedničku a osmnáct nul).
Teď ho překonal počítač El Capitan z Lawrencovy Livermorské národní laboratoře v Kalifornii. Zvládá 1,742 exaFLOPS. Má 1 051 392 čtyřiadvacetijádrových procesorů. Odborníci odhadují, že se může na špičce žebříčku výkonu superpočítačů udržet nejméně rok, ne-li déle.
Hlavní účel stavby El Capitana je zhoršená bezpečnostní situace ve světě. Má sloužit k simulaci jaderných výbuchů. Kromě toho se ale počítá s jeho využitím i k výzkumu jaderné fúze nebo návrhům nových léků. Mohly by na něm fungovat i podrobné klimatické modely.
