Diskuze
Evoluce v laboratoři
Děkujeme za pochopení.
Muki
Pro povani z knizky o akademiku Lysenkovi
V. D. Timakov a N. N. Žukov-Verežnikov publikovali článek, v němž tvrdili, že i ve světě těch nejmenších živých organismů na naší planetě probíhá stejný proces. Jedny druhy bakterií a virů prý umožňují vznik jiných. Měsíc po zasedání na schůzi prezidia Akademie lékařských věd SSSR tyto názory jako pokrokové podpořil známý vědec-onkolog L. A. Zilber, který obvinil západní vědce z toho, že nepřáli sovětské vědě její prvenství v této otázce V roce 1949 popsal G. M. Bošjan přeměnu nikoli druhů nebo rodů, ale přechod virů (nebuněčných forem) v mikroorganismy (buněčné formy) skrze stadium krystalů, čímž rozbíjel všechny vědecké „předsudky”. Možnost přechodu mikroorganismů jednoho druhu v jiné byla vyložena rovněž v brožuře S. N. Muromceva, mikrobiologakterý prováděl na vězních dokonce i takové „experimenty”, během kterých byly na lidech testovány smrtelné jedy. Celá práce byla co nejpřísněji utajena, o hledání jedů s cílem jejich dalšího využití pro usmrcování politických protivníků a diverzní operace jsme se dověděli až koncem 80. a na začátku 90. let 20. století z několika článků v ruském tisku. Později byl Muromcev převeden z postu ředitele věznice na ředitele akademického Ústavu N. F. Gamaleje. V roce 1948 obdržel bez voleb z rukou soudruhů Stalina a Lysenka titul akademika VASCHNIL.Lysenkisté také využili omylů biochemiků. Profesor Moskevské univerzity A. N. Bělozerskij publikoval článek, v němž uvedl, že v určitých etapách vývoje buňky se údajně ztrácejí molekuly DNA (jak se později zjistilo, DNA jsou nositeli dědičných struktur, genů) a namísto nich se objevuje jiný typ nukleinových kyselin — RNA. Lysenko ihned tuto práci veřejně vychválil jako naprosté potvrzení jeho teorií na nové, biochemické úrovni, prý se tedy také jedny typy molekul mohou měnit v jiné. (Později se závěr o nahrazení DNA molekulami RNA nepotvrdil.)