Neděle 13. června 2021svátek má Antonín 11 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

Evropa nabízí peníze. Proč si je čeští vědci neberou?

Vědecké pracoviště - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vědecké pracoviště - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Evropa nabízí peníze a vědci si je všude ochotně berou. Proč v Česku ne?

Vysoká prestiž a značně peněz za málo papírování, dalo by se říci: nejlepší vědci mohou dostat grant Evropské výzkumné rady (ERC) a přitom nemusí bojovat s nadměrnou byrokracií. Celkem je k dispozici ročně více než jedna a čtvrt miliardy eur (670 milionů na startovní a 590 milionů na pokročilé granty). Úspěšný žadatel může dostat maximálně dva a půl milionu u pokročilého a jeden a půl milionu u startovního grantu (výjimečně i více) a použít je na výzkum trvající až pět let. Tato příležitost existuje už čtvrtým rokem, od doby, kdy Evropská výzkumná rada vznikla.

Česko v porovnání s ostatními podobně velkými zeměmi ale v počtu udělených grantů zaostává. Například Švýcarsko získalo 76 pokročilých a 86 startovních grantů, Nizozemsko 58/127, Dánsko 13/27, Maďarsko 10/14. A my? Velmi skromných pět pokročilých a pět startovních.

Proč tak málo? Především proto, že naše výzkumná pracoviště až na pár výjimek nevytvářejí prostředí, které přeje podávání žádostí a řešení výzkumných projektů. Přitom zahraniční instituce svoje vědce přímo vybízejí k účasti v soutěži a poté jim vytvářejí co nejlepší podmínky.

Podpora jako forma ohrožení

Udělování grantů ERC je založeno na několika zásadách. Úspěšný projekt musí mít excelentní, až výjimečnou kvalitu. To nelze dohnat mnoha krásnými slovy o mezinárodně uznávaných výsledcích ani domácími body za mnohdy marginální "výstupy" výzkumu a vývoje. Například autorství kvalitní monografie je při hodnocení ERC projektů ve většině oborů jedním ze základních kritérií kvality uchazeče. Dále se předpokládá iniciativa jednotlivce a závazek výzkumného pracoviště vytvářet úspěšnému žadateli co nejlepší podmínky k práci. Zároveň jsou jeho práva vůči instituci přísně vymezena, řešitel si například musí vybírat členy do svého týmu zcela nezávisle.

K dalším zásadám patří jistota, že tvůrčí elán nejlepších vědců nebude srážet změť nesmyslných výkazů a popisů výstupů, které nejsou funkční ani u běžného výzkumu. Samozřejmostí je zodpovědnost (neboť v první světové lize jde o průlomové výsledky) a snaha o maximální možnou objektivitu. Zmíní-li se u nás podpora toho nejlepšího, co máme, paradoxně to často vyvolává jakýsi podivný pocit ohrožení. Navenek se projevuje poznámkami o elitářství a výroky typu "přece nemůžeme podporovat jen ty nejlepší". Takový pohled vychází z rovnostářského pojetí člověka a jeho úlohy a z nesmyslného spojování hodnoty člověka s tím, co považujeme za společensky uznaný úspěch.

I v té nejdemokratičtější společnosti ale musí věda a výzkum mít, má-li plnit svoji funkci, hierarchickou strukturu. Vědeckých výsledků se nedosahuje jednáním a hlasováním. Je samozřejmé, že talent potřebuje ke svému růstu prostředí a že vyrůstá ze standardu. Nebudeme-li ale systematicky a trvale podporovat růst těch nejlepších nad momentálně běžný standard, posuneme tím úroveň samotného standardu brzy výrazně směrem dolů. Špičky ve vědě formují a vytvářejí standard, ne naopak.

Mnoho nedorozumění pramení z toho, že podpora kvality bývá spojována s představami o výhodách, moci a postavení. Být nejlepší ve vědě ale neznamená nic jiného než převzít největší díl zodpovědnosti, a především služby ostatním. A největší díl práce. Takovému elitářství opravdu není co závidět. Ostatně, každý si to může zkusit.

Šance jako past

Velké infrastruktury výzkumu jsou velkou příležitostí, ale nebudou-li odpovídajícím způsobem spojeny s vytvořením velmi kvalitních vědeckých týmů, které je naplní, a s dosahováním výsledků na odpovídající úrovni, mohou se také stát velkou pastí.

Evropská výzkumná rada vytváří sítě vědeckých škol kolem vedoucích osobností bez jakéhokoli rizika, za zcela minimálních nároků na organizaci a řízení a s velmi malými nároky na státní rozpočet. Granty ERC jsou přesto u nás brány spíše jako téměř soukromá věc žadatelů, kterým koneckonců (snad) nelze zabránit v jejich podání. Příklady skutečného zájmu a reálné podpory a pomoci žadatelům a řešitelům ze strany jejich pracovišť existují, jsou však zatím příliš ojedinělé. Ke škodě nás všech.

Článek vyšel v sobotu 17. září v příloze Orientace v Lidových novinách.

O autorovi

Autor přednáší na MFF UK v Praze a jako člen jednoho z panelů ER

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Vratislav Štůla po druhé světové válce nastoupil do služeb OSN. Dvacet let... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Mnohé dávné pohanské zvyklosti přežívají dodnes, byť mají spíš kouzlo zábavného... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Izraelský protiraketový systém Iron Dome ničí rakety odpálené z Gazy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!