130 let

Celý projekt Columbus si vyžádal dvě miliardy euro (přibližně 55 miliard korun) | foto: NASA

Evropa se zabydlí v kosmu

Věda
  •   9:33
PRAHA - Vesmírná stanice ISS se stává opravdu mezinárodní. K americkým a ruským modulům přibude evropská laboratoř Columbus. První evropská laboratoř projektovaná pro dlouhodobý provoz ve vesmíru by se tento víkend měla konečně dostat na oběžnou dráhu.

Původní plán počítal se startem v roce 1992, pět set let po objevitelské plavbě Kryštofa Kolumba. Na jeho počest výzkumná stanice nese symbolické jméno Columbus.

K patnáctiletému zpoždění na poslední chvíli přibyl nejméně další den. Šest hodin před čtvrtečním startem totiž řídící středisko NASA oznámilo, že na raketoplánu se projevila porucha snímačů stavu paliva. Dva ze čtyř senzorů nesprávně ukazovaly, že externí palivová nádrž raketoplánu je prázdná, přestože již byla naplněna dvěma a čtvrt miliony litrů kapalného vodíku a kyslíku.

Snímače jsou důležitou součástí bezpečnostního systému, který zajistí vypnutí motoru v případě problémů při startu nebo po dosažení oběžné dráhy. Kdyby motory nebyly po vyčerpání paliva řádně vypnuty, mohlo by dojít k výbuchu, který by byl raketoplánu osudný.

Pokud se podaří závadu odstranit, odstartuje raketoplán s cenným nákladem dnes, devět minut po dvaadvacáté hodině. Cesta k Mezinárodní kosmické stanici potrvá dva dny.

Těžká cesta do vesmíru
Columbus je nejdůležitějším příspěvkem Evropy do projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho vybavení je určeno pro širokou škálu experimentů proveditelných pouze ve stavu beztíže, Největší váha je přisuzována zkoumání vlivu mikrogravitace na živé organismy. „K dosažení vědeckého pokroku je třeba experimenty opakovat a opakovat,“ říká generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Jean-Jacques Dordain. „ Laboratoř Columbus nám opakování pokusů ve stavu beztíže umožní.“

ESA program Columbus přijala v roce 1985. Následovalo zpřesňování požadavků a přizpůsobování projektu finančním možnostem. Od samostatné stanice bylo upuštěno a budoucnost „Columba“ se svázala s Mezinárodní kosmickou stanicí, na jejíž stavbu a provoz Evropa také přispívá.

Tělo modulu a mechanické systémy jsou dílem italské firmy Alcatel Alenia Space. Německá společnost MBB-ERNO dodala řídící systémy a software. Pozemní řídící středisko pro provoz laboratoře vyrostlo v Oberpfaffenhofenu poblíž Mnichova.

Revidované plány počítaly s dokončením stanice jíž na počátku tisíciletí. Brzké vypuštění znemožnila tragické havárie raketoplánu Columbia a následné zastavení letů.

Autor: Luděk Vainert