Sondu vynesla do vesmíru 9. listopadu ruská raketa z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a od té doby urazila přes 400 milionů kilometrů, která dělí Zemi od planety. Dnes dopoledne zažehla na necelou hodinu svůj hlavní motor, aby ji zbrzdil z předchozí rychlosti 29.000 kilometrů za hodinu o asi 15 procent a umožnil gravitaci Venuše přijmout sondu na oběžnou dráhu.
ESA potvrdila, že je stále v kontaktu se zařízením, které je jádrem projektu v hodnotě 220 milionů eur (6,6 miliardy korun). Úkolem sondy je v příštích nejméně 500 dnech především získat více informací o planetě, která je Zemi nejblíže a je jí podobná i rozměrově. Zaměří se přitom na průzkum tajemné husté a horké atmosféry kolem Venuše.
První evropská mise k Venuši se shoduje s posláním Mars Expressu, který zamířil k "rudé" planetě v roce 2003 jako první planetární projekt v historii ESA. Venus Express, která má oproti marsovskému předchůdci dokonalejší tepelný štít kvůli blízkosti Slunce, nese sedm vědeckých přístrojů pro zkoumání horních i dolních vrstev ovzduší a povrchu planety.
"Vysláním sondy Venus Express chceme znovu demonstrovat, že zkoumání planet je životně důležité pro život na Zemi," řekl loni generální ředitel ESA Jean Jacques Dordain.
"Země je na půli cesty mezi Venuší a Marsem a když si dáme dohromady toto (co zjistí Venus Express) s Mars Expressem, dozvíme se leccos o vývoji všech tří planet. Je to opravdu vzrušující mise," řekl k projektu další vědec, Manuel Grande z Rutheford Appleton Laboratory ve Velké Británii.
- 11. dubna 2006 10:58
