Poté, co vědecká mise evropského vesmírného aparátu 15. května oficiálně skončila, řídící středisko ESA postupně snížilo oběžnou dráhu Venus Expressu až na pouhých 129 kilometrů nad povrchem Venuše. Sonda přitom od příletu v roce 2006 planetu zkoumala z eliptické oběžné dráhy ve výšce 66.000 kilometrů nad jižním pólem a 250 kilometrů nad severním pólem.
Venuše
|
"Sestoupením hlouběji do atmosféry jsme prozkoumali neprobádané území," sdělil švédský vědec Hakan Svedhem, který se projektu účastní. "Měřili jsme účinky působení atmosféry na kosmický aparát, což nám umožní zjistit, jak se různí hustota atmosféry na lokální a globální úrovni." Venus Express podle ESA naměřila až tisícinásobné zvýšení hustoty atmosféry při sestupu mezi výškami 165 a 130 kilometrů nad Venuší. To znamenalo výrazné zvýšení tlaku na Venušinu evropskou družici.
Minuta a půl stačí
Zároveň podstatně vzrostlo tepelné působení na sondu. "Během několika stosekundových průletů atmosférou se ukazatel tepelného čidla solárního panelu zvýšil o více než 100 stupňů Celsia," uvedl jeden z vedoucích pracovníků projektu Adam Williams. Dodal, že analýza toho, jak Venus Express na tak rychlé zahřívání reagovala, bude užitečná pro vývoj nových systémů kosmických plavidel a pro přípravu budoucích výzkumných výprav.
ESA nyní opět vyvádí sondu na vyšší oběžnou dráhu, nicméně osud přístroje je vzhledem k již téměř vyčerpané zásobě paliva zpečetěn. Nakonec Venus Express nevyhnutelně čeká opět postupné klesání do nemilosrdné ničivé atmosféry druhé planety sluneční soustavy.