"Tak intenzivní finanční injekce české vědě nemá v posledních padesáti letech obdoby. Umožní výrazně modernizovat vybavení výzkumných pracovišť," míní Pavel Zemánek z Aplikačního a vývojového centra pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologii ALISI, které nyní zahájilo svoji činnost.
Další informaceProč většina evropských peněz míří na Moravu, především do Brna? Co se bude zkoumat v zatím sedmi nově vznikajících centrech? Odkud k nám budou přicháze noví badatelé? |
Profesor Zemánek také oceňuje, že se nejedná jen o "krátkodobou spotřební dotaci", ale o dlouhodobou a účelnou investici. I Jan Vitula z ministerstva školství, který má rozdělování evropských peněz na starosti, věří, že se česká věda se s přílivem evropských peněz výrazně promění: "Skokově se zvýší kvalita vybavení vědeckých pracovišť."
Odpad jako daň za kvalitní vědu
A nezačnou kvalitní badatelé z tradičních výzkumných institucí ve velkém odcházet do nových center? Nedočkáme se nakonec spousty prázdných laboratoří?
"Většina center vzniká tak, že se vylepšují stávající vědecká pracoviště," upozorňuje Jan Vitula. I tak ale k určitému odlivu lidí dojde. Jan Vitula v tom ovšem nevidí žádný problém: "Musíme počítat s nějakým odpadem. To je daň za kvalitní vědu."
Petr Stehlík ze strojírenského centra NETME se právě odlivu lidí z původních pracovišť chtěl vyhnout. "Naše centrum jsme proto začlenili do stávajících struktur na Vysokém učení technickém. Jsme něco navíc. Snažíme se, aby nedošlo k rozkladu toho, co dlouhodobě funguje, ale aby centrum naopak posílilo dobré pracovníky," vysvětluje profesor Stehlík.
