Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Evropské peníze začínají měnit „mapu“ české vědy

Věda

  8:42
PRAHA - Během následujících čtyř let přiteče do Česka 40 miliard na podporu vědy a výzkumu. Vyroste tady spousta nových výzkumných pracovišť, která budou konkurovat těm původním. Zůstanou „staré“ laboratoře prázdné a vědci se přesunou do nových? Nebo se u nás výrazně zvýší počet vědců?

"Tak intenzivní finanční injekce české vědě nemá v posledních padesáti letech obdoby. Umožní výrazně modernizovat vybavení výzkumných pracovišť," míní Pavel Zemánek z Aplikačního a vývojového centra pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologii ALISI, které nyní zahájilo svoji činnost.

Další informace

Proč většina evropských peněz míří na Moravu, především do Brna? Co se bude zkoumat v zatím sedmi nově vznikajících centrech? Odkud k nám budou přicháze noví badatelé? 

Více o proměně české vědy čtěte v úterní příloze Věda a výzkum

Profesor Zemánek také oceňuje, že se nejedná jen o "krátkodobou spotřební dotaci", ale o dlouhodobou a účelnou investici. I Jan Vitula z ministerstva školství, který má rozdělování evropských peněz na starosti, věří, že se česká věda se s přílivem evropských peněz výrazně promění: "Skokově se zvýší kvalita vybavení vědeckých pracovišť."

Odpad jako daň za kvalitní vědu
A nezačnou kvalitní badatelé z tradičních výzkumných institucí ve velkém odcházet do nových center? Nedočkáme se nakonec spousty prázdných laboratoří?

"Většina center vzniká tak, že se vylepšují stávající vědecká pracoviště," upozorňuje Jan Vitula. I tak ale k určitému odlivu lidí dojde. Jan Vitula v tom ovšem nevidí žádný problém: "Musíme počítat s nějakým odpadem. To je daň za kvalitní vědu."

Petr Stehlík ze strojírenského centra NETME se právě odlivu lidí z původních pracovišť chtěl vyhnout. "Naše centrum jsme proto začlenili do stávajících struktur na Vysokém učení technickém. Jsme něco navíc. Snažíme se, aby nedošlo k rozkladu toho, co dlouhodobě funguje, ale aby centrum naopak posílilo dobré pracovníky," vysvětluje profesor Stehlík.

Autor: