130 let
Klíčová část LHC, detektor ATLAS (na konci)

Klíčová část LHC, detektor ATLAS (na konci) | foto: CERNReprofoto

Evropští vědci chtějí nový, větší a modernější urychlovač částic

Věda
  •   14:54
PAŘÍŽ - Vědci pracující s velkým částicovým urychlovačem (LHC) Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) požadují vybudování ještě většího a modernějšího urychlovače. Podle agentury AP by se na výzkumu i na jeho financování podílely země celého světa. Vědci věří, že další zařízení, které má odhalovat tajemství kolem zrodu hmoty a vesmíru, by mohlo být uvedeno do provozu mezi lety 2020 a 2025.

Vědci chtějí urychlovač, v němž by se na rozdíl od dosavadních "srážečů" atomové paprsky atomových částic pohybovaly lineárně, a nikoli v kruhových tubusech, jak je tomu u LHC a v menším zařízení Tevatron nedaleko Chicaga.

Vědci dnes své plány na zařízení zvané International Linear Collider (Mezinárodní lineární srážeč) představili francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu na vědecké konferenci o fyzice vysokých energií v Paříži. Vybudování takového zařízení by údajně stálo deset miliard eur a jeho délka by činila 50 kilometrů.

"Pokud budeme stavět náročný stroj, pak to musí být celosvětový stroj," řekl agentuře AP šéf navrhovaného projektu Barry Barish. Podle toho, kdo se k projektu bude chtít připojit a kolik kdo bude chtít zaplatit, může být nový urychlovač postaven kdekoli na světě. Barish, jenž je profesorem na Kalifornském technickém institutu, navrhuje, aby se "hostitelství" ujalo Japonsko, Rusko, USA nebo CERN. Do projektu by podle Barishe byli zapojeni vědci z Číny, Indie, Kanady a dalších zemí.

Sarkozy dnes zdůraznil, že Francie navzdory rozpočtovým tlakům nadále do vědy investuje. Upozornil však, že investice v rozsahu, o němž se nyní mluví v Paříži, "nemůže učinit jedna země, dokonce ani malá skupina zemí".

Nový urychlovač by byl následovníkem LHC, jehož pořízení přišlo na tři miliardy eur a jenž byl s velkou pompou uveden do provozu v září roku 2008. Brzy se však začal potýkat s přehříváním a dalšími problémy a před opětovným spuštěním loni v listopadu do něj CERN kvůli opravám "nasypal" další desítky milionů eur.

Od té doby LHC zaznamenal několik úspěchů, koncem března v něm byly poprvé proti sobě pod ohromnou energií vyslány dva protonové paprsky.

Zástupci CERN ve francouzské metropoli dnes zveřejnili výsledky z poslední fáze pokusů. Podařilo se při nich "znovuobjevit" částice, které vznikly už ve starších urychlovačích. Patří mezi ně takzvané top kvarky. Tyto částice byly objeveny před 15 lety jako poslední z řady kvarků v částicovém urychlovači Tevatron u amerického Chicaga. Pozorování těchto částic je o to vzácnější, že jejich "životnost" se údajně pohybuje kolem "tisíciny triliardtiny" sekundy. 

Podle vědců se tak nyní potvrdilo, že naše dosavadní představy o vzniku a složení hmoty jsou správné a že urychlovač LHC funguje, jak má. To je podle expertů slibným krokem k novým objevům, například k potvrzení existence zatím jen hypotetické částice, tzv. Higgsova bosonu.

Autoři: ČTK, Eva Vlčková