náhledy
Bo v oku Limy (Petr Jan Juračka). Na snímku je Lima, jeden ze čtyř koní Převalského, jež do rezervace Seerin Nuruu (Khomiin Tal) v západním Mongolsku přepravila v červnu 2011 ZOO Praha. V oku kobylky Limy se zrcadlí divoký hřebec Bo, který přeskočil do aklimatizačního prostoru a vydobyl si v něm dominantní postavení.
Autor: vedajekrasna.cz
Mandelbulb (Ondřej Karlík). Třírozměrný analog známé Mandelbrotovy množiny, objevený v roce 2009. Množina bodů v 3D prostoru, pro něž konverguje daný iterační předpis. Přesto, že je tento fraktál definovaný velmi jednoduchým vzorcem, obsahuje fascinující struktury a jemné detaily.
Autor: vedajekrasna.cz
Když chumelí výtrusy (Aleš Buček). Díky světelnému zdroji umístěnému za plodnicí této štítovky (Pluteus), jedné z největších běžně rostoucích lupenatých jedlých hub, je vidět jejich rozmnožovací potenciál - tisíce výtrusů.
Autor: vedajekrasna.cz
Argas persicus (Jana Bulantová). Klíšťák zhoubný (Argas persicus) patří ke krevsajícím parazitům napadajícím ptáky, zejména pak domácí drůbež. Od příbuzných klíšťat se klíšťáci nápadně liší přítomností štítu, který kryje celé jejich tělo včetně ústního ústrojí. Fotografie byla pořízena skenovacím elektronovým mikroskopem a dodatečně kolorována pomocí grafického editoru.
Autor: vedajekrasna.cz
Hadice (Martina Balzarová). Hadice (Ophiuroidea) jsou mořští živočichové patřící mezi ostnokožce (Echinodermata). Živí se detritem a dorůstají velikosti kolem 3 cm až 60 cm. Stejně jako jejich příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.
Autor: vedajekrasna.cz
Ztraceny v labyrintu (Alena Kubátová). Řez parazitickou houbou Phragmidium, žijící běžně např. na listech ostružiníku. Na obrázku jsou několikabuněčné zimní výtrusy rzi, definitivně uzavřené v labyrintu vzduchových chodbiček. Zvětšeno 100x.
Autor: vedajekrasna.cz
Neodolatelné sousto (Martin Adámek). Část dužiny plodu druhu Citrus grandis neboli Pomelo. Plodem citrusů je zvláštní typ bobule zvaný hesperidium. Jeho dužinu tvoří velké vřetenovité buňky vznikající z vnitřní pokožky oplodí.
Autor: vedajekrasna.cz
Bahňáci (Martina Nacházelová). Bahňáci jsou zajímavou a také velmi elegantní skupinou ptáků. Kresleno v Adobe Photoshop pomocí grafického tabletu.
Autor: vedajekrasna.cz
Kobylka (Ondřej Balvín). Obyvatelkami zachovalých luk a pastvin slovenského národního parku Muráňské planiny jsou, do druhu velmi špatně determinovatelné, kobylky rodu Isophya.
Autor: vedajekrasna.cz
Těší mě Lecterová (Josef Arnošt). Na snímku je 4 milimetry velká samička skákavky znamenané (Aelurillus v-insignitus). Skákavky jsou kanibalové a požírají své slabší soukmenovce. Fotografie je složena ze dvou dílčích snímků pro větší hloubku ostrosti.
Autor: vedajekrasna.cz
Zlaté kapradí (Jana Pilátová). Phlebodium aureum, česky tečkovka zlatá, pochází sice z Jižní Ameriky, ale u nás pojem zlaté kapradí známe spíš ze svatojanských legend – nejednomu biologovi by se přeci líbilo rozumět řeči zvířat a rostlin... Tečkovka i tak dělá svému jménu čest, jen na ni pohleďte pod drobnohledem fluorescenčního mikroskopu. (Mikrofotografie jsou složené z několika snímků.)
Autor: vedajekrasna.cz
Pichlavá (Barbora Obstová). Ze série Jarní probouzení jedné zahrádky v pěti pohledech.
Autor: vedajekrasna.cz
Gekon obrovský (Gekko gecko), Indonesia. (Adam Matyáš)
Autor: vedajekrasna.cz
Vlnová funkce excitovaného stavu částice v kardioidě. (Filip Uhlík)
Autor: vedajekrasna.cz
Hlaváč (Viktor Sýkora). Nažka pocházející z rozšířené trvalky - Hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí živěji, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, jenž na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti.
Autor: vedajekrasna.cz
Štírek (Viktor Sýkora). Plod rostliny Štírovka měkkoostenná (Scorpiurus muricatus) připomínající ocas škorpiona. Fotografie byla pořízena pomocí stereomikroskopu s použitím osvětlení v temném poli.
Autor: vedajekrasna.cz
Hvězdná brána (Jan Martínek). Příčný řez stonkem sítiny (Juncus). Těsně pod pokožkou stonku je fotosynteticky aktivní pletivo s množstvím červeně fluoreskujících chloroplastů a prochází tudy cévní svazky. Vnitřek stonku je vyplněn vzdušným pletivem neboli aerenchymem.
Autor: vedajekrasna.cz