Princip hormeze (řecky "posílení") předpokládá, že nízké dávky toxických látek či záření nejenže organismus nepoškozují, ale dokonce zlepšují jeho fyziologické funkce. Poprvé ji popsali už před 120 lety v Německu Hugo Schulz a Rudolph Arndt.
Hormeze je vlastně jen vedlejší produkt přirozené schopnosti všech organismů reagovat na nepřízeň prostředí. Chlad, horko, záření, fyzická námaha, toxické látky a nedostatek potravy narušují fungování našeho organismu a představují pro něj stres.
Stres jako očista
Tělo na stres reaguje přizpůsobením – adaptací. Například v chladu se nám stáhnou cévy pod kůží a svalovým třesem se zvýší produkce tělesného tepla. Kromě toho reaguje organismus i na úrovni jednotlivých buněk spuštěním úsporných, opravných a čisticích mechanismů – stresové odpovědi.
Ta zahrnuje zrychlenou degradaci nefunkčních proteinů v proteasomu, recyklaci celých organel, jako jsou mitochondrie, zesílenou produkci antioxidačních a detoxikačních enzymů, aktivaci enzymů opravujících DNA a také zvýšenou produkci molekulárních chaperonů, proteinů stabilizujících ostatní proteiny v buňce.
Infografika - pro zvětšení rozklikněte
Každé působení stresu tak sice organismus poškozuje, ale zároveň spouští tuto odpověď, která tělo od poškozených struktur očišťuje. Při nízké úrovni stresu (eustres) už dochází ke spuštění opravných mechanismů, ale samotné poškození stresem je jen malé. Organismus pak z celé situace vychází v lepším stavu, než byl původně.
Je známo, že chronická zátěž oslabuje imunitu, ale až v poslední době začíná být jasné, že i druhý extrém, chronický komfort našeho civilizovaného života, může způsobovat problémy. Výzkumy naznačují, že moderní civilizovaný člověk dokonce strádá nedostatkem fyzického stresu
Prospěšný jed
A tady přichází ke slovu hormeze. Působení malých množství toxických látek, tepla či záření také představuje fyzický stres, spouští stresovou odpověď a tlumí zánět. Na to přišli už před tisíciletími naši předkové a zakomponovali hormezi do systému přírodní medicíny. Nejlepším příkladem jsou koupele v horkých pramenech a různé varianty sauny.
Krátké přehřátí způsobuje mírnou denaturaci proteinů a tepelný šok. Kromě toho z čerstvých minerálních vod do těla proniká radioaktivní radon a toxický sirovodík. To všechno dohromady spouští stresovou odpověď a vede k hormezi. Podobně funguje i mírná konzumace alkoholu. A hlavně je na tomto principu založen účinek celé řady léčivých rostlin, respektive jejich extraktů, jejichž účinné složky poškozují biologické molekuly a vyvolávají stresovou odpověď.
Právě na ně se intenzivně zaměřil moderní biomedicínský výzkum. Vědci si oblíbili především silymarin z ostropestřce mariánského (Silybum marianum), resveratrol ze slupek vinných hroznů, kurkumin z kurkumy (Curcuma longa), quercetin z jablek a katechiny ze zeleného čaje. Většinu z nich si dnes můžete koupit v lékárně jako tabletky.
Kromě časem osvědčených postupů přicházejí i nové metody hormeze. Velkým hitem je léčba červeným (povrchová) a infračerveným (hloubková) světlem, která výrazně urychluje hojení ran, potlačuje zánět a tlumí bolest. Princip působení je založen na přechodném poškození cytochromů světlem a následném spuštění stresové odpovědi.
