Donedávna stačilo uvést třeba Lipová 43, Dolní Lhota, Česko, Evropa, Země, Sluneční soustava, Mléčná Dráha, Místní skupina galaxií, Skupina galaxií v Panně, Místní nadkupa galaxií. Před deseti lety však astronomové popsali novou strukturu. Pojmenovali ji Laniakea. Její jméno znamená v havajštině něco jako „nezměrné“ nebo „otevřené nebe“. Naše Místní nadkupa galaxií je její součástí.
Je to obrovský shluk hvězdných soustav. Obsahuje jich asi 100 tisíc. Její delší osa měří okolo 520 milionů světelných let. Teď se však zdá, že by i samotná Laniakea mohla být součástí ještě většího celku.
Vyplývá to z průzkumu podobných gargantuovských struktur, jehož výsledky zveřejnila v časopise Nature Astronomy skupina badatelů vedená Aurélienem Valadem z Leibnizova ústavu pro astrofyziku v Postupimi.
Laniakea, a s ní i my, podle badatelů pravděpodobně patří do skupiny gravitačně provázaných mas v tzv. Shapleyho koncentraci. Jádro této struktury objevil už v roce 1930 tým amerického astronoma Harlowa Shapleyho. Ten se nejvíc proslavil odhadem rozměrů naší Galaxie s velkým G a polohy Slunce v ní.
Rozměry struktury vázané okolo Shapleyho koncentrace je těžké odhadnout. Astronomové raději za podobných okolností uvádí velikosti ve vztahu k rychlosti rozpínání vesmíru.
Pokud ho však pro zjednodušení zanedbáme, objem struktury vychází okolo 2,44×1026 krychlových světelných let. Mocnina 1026 znamená jedničku a 26 nul, sto kvadrilionů. Číslo 2,44×1026 se proto dá napsat jako 244 kvadrilionů.
Kromě shluku okolo Shapleyho koncentrace ve vesmíru existují ještě větší struktury. Z mas zkoumaných Valadem a spol. vyšla jako největší tzv. Sloanova velká zeď. Její objem odhadují výzkumníci na 538 kvadrilionů krychlových světelných let. Je tedy ještě zhruba dvakrát rozměrnější.