Čtvrtek 1. prosince 2022, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Genetici hasí škody po infarktu

Věda

  9:08
PRAHA - Vědci našli bílkovinu, která dává kmenovým buňkám mimořádné vlastnosti. Díky ní se otevírá šance na léčbu srdce zjizveného infarktem. Těžce poškozený srdeční sval laboratorních myší se podařilo vyspravit týmu německých a amerických vědců vedených Michaelem Kotlikoffem z Cornellovy univerzity a Berndem Fleischmannem z univerzity v Bonnu.

Srdce. foto: Reprofoto

Za největší přínos studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature považují odborníci fakt, že zhojené srdce pracuje na jedničku a netrpí nepravidelností tepu.

Srdce poškozené infarktem se hojí vazivovou jizvou, která mu nedovoluje podávat potřebný výkon. Pokusy vyspravit srdce jinými buňkami přinášejí již dlouhou dobu rozporuplné výsledky jak u laboratorních zvířat, tak i pacientů po infarktu.

Transplantací buněk svalu odebraného z jiného místa pacientova těla nebo transplantací buněk získaných z pacientovy kostní dřeně se podařilo posílit práci srdečního svalu. Komory takto vyspraveného srdce jsou však náchylné ke „splašení“. Začnou tepat příliš rychle a pacientovi hrozí smrt.

Kotlikoff a Fleischmann zjistili, že buňky odebrané ze srdce vyvíjejícího se zárodku touto nectností netrpí. Napojí se na buňky nemocného srdce a jsou s to s nimi komunikovat. Tak je zajištěna dokonalá souhra mezi nemocnou tkání a „buněčnou záplatou“. Poruchy srdečního rytmu nehrozí.

Záplata ze zadní nohy Dostatek srdeční svaloviny ze zárodků lze získat u myší bez problémů. Pro léčbu lidí bychom však sháněli dostatek léčebných buněk jen s velkými obtížemi a navíc by to bylo eticky kontroverzní. Kotlikoffův a Fleischmannův tým se proto rozhodl pátrat po vlastnostech, které činí z buněk zárodku ideální surovinu.

Nakonec došli k závěru, že to způsobuje bílkovina zvaná konexin 43. Srdce zárodku je konexinem 43 bohatě vybaveno. Vědci už delší dobu vědí, že tato bílkovina má na starosti dokonalé propojení buněk a jejich následnou souhru.

Pokusy tento předpoklad potvrdily. Vědci odebrali myším svalovinu ze zadní nohy a metodami genového inženýrství ji donutili produkovat zvýšené množství konexinu 43. Když takovými buňkami vyspravili poškozené myší srdce, došlo ke zhojení bez toho, že by myši trpěly nepravidelností srdečního tepu.

Odborníci se shodují v tom, že si na první klinické zkoušky na lidských pacientech ještě nějakou dobu počkáme. Před vědci je stále mnoho nevyřešených problémů. „Musíme být opravdu hodně opatrní, než se pustíme do klinických zkoušek,“ říká v rozhovoru pro Nature americký kardiolog Richard Lee. „Srdeční arytmii nelze brát na lehkou váhu. Už mnohokrát jsme měli k dispozici léčebné postupy, které fungovaly velmi dobře u laboratorních zvířat, ale lidem nijak nepomohly.“

Kotlikoff přiznává, že spolu se svými spolupracovníky testoval stav myšího srdce po léčbě svalovými buňkami jen dva týdny. To je příliš krátká doba na to, aby bylo možné definitivně vyloučit i pozdější nástup vážnějších komplikací. Další potíž může spočívat v tom, že vědci poškodili myší srdce zcela cíleně v jednom místě. Nemocný člověk má ale v srdeční svalovině promíchány mrtvé a živé buňky do komplikované mozaiky. Místo, kde by měli lékaři vnést porci léčebných buněk, se bude určovat jen obtížně.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!