Pondělí 8. srpna 2022, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Geny v roli krotitelů

Věda

  8:47
PRAHA - Genetickou podstatu domestikace zvířat poodhalili v dlouhodobém pokusu švédští a norští vědci. Výzkumníci z univerzit ve švédské Upsale a norském As se vydali po stopách prvních zemědělců a zopakovali domestikaci divokých zvířat.

Polární liška

Při svých pokusech pracovali s polárními liškami, které ruští biologové chovají v zajetí už po čtyřicet generací.

Ty se dělí na dvě různé populace. Jednu vědci ponechávají bez zvláštního výběru. Ve druhé už 40 generací vybírají testy prováděnými v různých stadiích života pro chov jen nejkrotší zvířata.

Výsledky jejich snažení se nedají přehlédnout. Lišky chované po generace bez selekce zůstávají divoké. Zvířata šlechtěná na krotkost jsou ale poslušná a učenlivá. Vůči člověku se chovají přátelsky a přítulně jako domácí psi.

Půl století v zajetí
vychovalo liščí kočkopsy

Lišky, které zkoumali švédští genetici, jsou potomci „mazlíčků“ ruského biologa Dmitrije K. Bělajeva (1917-1985). Ten roku 1959 začal experiment, kterým chtěl osvětlit průběh domestikace živočišných druhů.

Bylo to v době, kdy se ruská biologie dostávala z vlivu Lysenkovy „pavědy“ a vědci se mohli znovu otevřeně věnovat „buržoazním vědám“, především genetice.

Bělajev (na snímku) svůj pokus začal se se třiceti samci a sto samicemi. K dalšímu rozmnožování připouštěl jenom ty nejmírnější kusy, žádné jiné kritérium neměl.

Podle jejich příchylnosti k lidem je rozděloval do několika skupin. Ty „nejpodlézavější“ lišky se po 30 až 35 generacích začaly projevovat podle výzkumníků jako mix kočky a psa: projevují stejnou touhu potěšit své pány jako psi, ale chovají se nezávisleji, podobně jako kočky.

Bělajevovy lišky jsou unikátním dokladem, jak rychle některá zvířata zdomácní. V podstatě umožňují sledovat „naživo“ změny, které vědci znali předtím pouze z archeologických nálezů.

Je na nich patrné i široké spektrum „vedlejších účinků“ domestikace. Některé zdomácnělé lišky mají poněkud kratší nohy a zkrácený čenich. U jiných se objevily v srsti barevné skvrny nebo jim roste srst nezvyklého typu, třeba nezvykle dlouhá či kadeřavá.

Všechny změny nápadně připomínají rysy, jimiž se odlišují domácí zvířata od svých divokých předků. Norské a švédské vědce zajímaly především změny, které se při domestikaci odehrávají ve zvířecím mozku. Co promění divoké zvíře v domácího mazlíčka?

Prověrka aktivity genů v nervových buňkách odhalila mnoho odlišností mezi mozkem lišky chované v zajetí a žijící divoce. Spektrum „zapnutých“ a „vypnutých“ genů se značně liší. „Zapnuté“ geny často pracují na jiný výkon.

Tyto změny v aktivitě genů vyvolalo vytržení lišek z jejich přirozeného prostředí. Ale pro vlastní zdomácnění a zkrotnutí už není tak drastických změn třeba. Lišky chované v zajetí a navíc i selektované na krotkost se liší od lišek chovaných na farmě bez zvláštní selekce aktivitou malého počtu genů.

Zkrotnutí už tedy nevyžadovalo v mozku zdomácnělých zvířat příliš velké změny. Naši předci jej dosáhli poměrně snadno a rychle. Stačilo jim k tomu chovat a vybírat vhodná zvířata po několik desítek generací.

I pro domestikaci ale platí, že si můžeme dělat, co chceme, když chceme to, co můžeme. Zdaleka ne všechna zvířata mají pro domestikaci předpoklady.

Vhodné jsou například druhy žijící ve skupinách s jasnou hierarchií. Vrozený respekt se u nich přenáší ze zvířecího vůdce na člověka a zvířata jej pak uznávají jako svého pána.

Samotářská zvířata nebo naopak zvířata žijící pospolitě ve víceméně anonymním společenství (například afričtí pakoně) snahám o ochočení vzdorují.
Autoři:

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat