130 let

Američtí vědci se snaží přijít s vakcínou proti koronaviru. | foto: Reuters

Doporučujeme

Hledání léku proti Covid-19. Která novátorská firma uspěje první?

Věda
  •   16:00
Jaké nyní volí vědci strategie proti novému koronaviru? Následující přehled si všímá novátorských firem, které se snaží vyvinout látku vhodnou jako lék či vakcínu, ale mají také znalosti pro její zavedení do výroby.

První zprávy o novém koronaviru, který způsobuje smrtelnou nemoc nyní označovanou jako Covid-19, se objevily loni v prosinci. Vývoj zcela nových léků obvykle trvá kolem deseti let. Přesto se už objevují zprávy o zkoumání slibných preparátů, které by mohly Covid-19 zastavit. Obavy z dopadů globálního šíření infekční nemoci zřejmě umožní, aby i přísné regulační orgány případný schvalovací proces zkrátily.

Remdesivir jako nejslibnější

Preparát, který se momentálně jeví jako nejslibnější i nejpřipravenější pro výrobu, má kalifornská společnost Gilead Sciences. Společnost původně vznikla díky spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a licenčně vyráběla léky, které v českém ústavu vznikly zejména v laboratoři vědce Antonína Holého.

Výzkum v laboratoři v americkém státě Connecticut
Okraje buněk viru připomínají korunku, proto se mu říká „koronavirus“

Jiný český vědec, Tomáš Cihlář, vedl přímo v Gileadu vývoj jiného protivirového léku nazvaného remdesivir. Funguje jako takzvaný analog nukleotidů, což v podstatě znamená, že v buňce slouží jako falešné „stavební díly“, z nichž virus „vyrábí“ své další kopie. Když ovšem použije falešný díl, jeho „stavba“ se v ideálním případě zastaví.

Remdesivir byl původně zamýšlen proti viru krvácivé horečky ebola, ale v konkurenci s jinými připravovanými léky se neprosadil. V buněčných kulturách prokázal určité výsledky proti některým pro nás exotickým virům a v pokusech na zvířatech také proti viru MERS, který rovněž patří mezi koronaviry.

Ilustrační snímek

Dřívější poznatky umožnily využít nyní remdesivir nejdříve pro ojedinělé pacienty v Číně a v USA. Od konce února běží klinický experiment, jehož se má celkem účastnit tisíc nakažených osob, zejména z asijských, ale i dalších zemí. Lék se podává infuzí. V případě úspěchu experimentu by se mohl dostat do výroby dříve než jakýkoli jiný prostředek, o němž se nyní hovoří.

Útok přímo na virus

Ostatní kandidáti na léky proti novému koronaviru jsou zatím ve stadiu preklinického výzkumu neboli ještě bez testování na lidech. V běžné situaci odsud vede k opravdovému léku obvykle ještě nejméně pětiletá cesta.

Americká biotechnologická společnost Regeneron Pharmaceuticals doufá, že ji dokáže zkrátit. Nyní zkouší najít vhodné protilátky, které by pomohly imunitnímu systému napadeného organismu zničit nebezpečný virus. Zatím je zkoumá na zvířatech nakažených neškodným analogem nového koronaviru. Podle zpráv serveru Statnews by se vyvíjené protilátky mohly dostat do testování na lidech ještě v létě.

Na získání protilátek sází také společnost Vir Biotechnology ze San Franciska, která spolupracuje s čínskou WuXi Biologics. Z lidí, kteří přežili SARS – dřívější infekci vyvolanou podobným koronavirem, jako řádí nyní – se zúčastnění vědci snaží získat protilátky, které by se daly použít i nyní. Jsou však spíše v začátcích.

Z USA řízená mezinárodní společnost Johnson & Johnson, která vyrábí různé protivirové léky, oznámila, že jedná o povolení testů některých z nich, zda by nemohly být využitelné také proti novému viru.

Preventivní očkování

Současně však Johnson & Johnson zkouší vyvinout také vakcínu, a to klasickým postupem – ze zneškodněného viru, který by po vstříknutí do těla zdravého člověka vyvolal imunitní reakci, organismus by si vytvořil protilátky a v případě napadení opravdovým nebezpečným virem by se ubránil.

Právě preventivní očkování se považuje za nejdůležitější pro zastavení nebezpečných epidemií, protože zabrání tomu, aby lidé vůbec onemocněli.

Proč COVID-19 tak netrápí děti? Možná i díky jiným koronavirům, míní experti

Významný výrobce vakcín, britský GlaxoSmithKline, oznámil, že začal na vývoji vakcíny spolupracovat s čínským Clover Biopharmaceuticals. Britský gigant sdělil, že do projektu vložil svoje adjuvans – látku, která pomáhá vakcíně zesilovat vyvolanou imunitní reakci organismu.

Francouzský Sanofi je znám jako výrobce vakcín proti žluté zimnici a záškrtu. Firma oznámila, že se snaží vytvořit vakcínu proti novému koronaviru spojením genetického materiálu nebezpečného a neškodného viru. Věří, že na lidech by se mohla zkoušet za půldruhého roku.

Novátorské postupy

Několik farmaceutických společností rovnou míří do světa nejnovějších, tedy ještě v praxi dostatečně neověřených výzkumů. Americká Moderna Therapeutics sází na vakcinaci pomocí mediátorové RNA (mRNA) – nukleové kyseliny, která přenáší informace pro vytváření proteinů v buňce. Výzkumníci chtějí uměle vytvořit variantu mRNA, která by do buněk lidského těla vnesla informaci, jak mají vytvářet protilátky proti koronaviru.

Moderna zaujala tím, že potřebnou podobu mRNA navrhla pouhých 42 dnů poté, co se podařilo zjistit genetickou informaci nového viru. Na druhé straně však na tento svůj postup vytváření protilátek v lidském těle ještě nikdy nedostala povolení.

Příslušník policie s rouškou při vstupu na Pražský hrad.

O obdobný přístup se snaží také německá CureVac. Ta dokonce tvrdí, že by chtěla vytvořit výrobní jednotku, která by se dala převážet a připravovat potřebnou mRNA přímo na místě, kde by jí bylo zapotřebí.

Oproti tomu americká biotechnologická Inovio Pharmaceuticals pracuje už čtyřicet let na vývoji DNA vakcín. Jejich podstatou je, že se do některých buněk očkovaného člověka vpraví potřebný kousek DNA a přiměje je dočasně produkovat kousky patogenu, na nichž si pak imunitní systém „nacvičí“ svůj ničivý zákrok.

Žádná DNA vakcína dosud nebyla povolena pro použití v lidské medicíně. Inovio však optimisticky věří, že v tomto případě by se její výtvor mohl dostat do klinických testů ještě letos.

Autor: