Kauza jihokorejského průkopníka klonování nekončí, objevily se pochybnosti o jeho vědecké práci. Výzkum lidských kmenových buněk je riskantní podnikání. I když si odmyslíme přidružené problémy etické a soustředíme se jen na otázku odbornou. Například úspěšnost zvířecího klonování je několik procent.
Viditelným a hmatatelným měřítkem úspěchu vědců pracujících v tomto oboru se pro laiky staly živé klony, tedy „kopie“ jednoho tvora, z nichž nejslavnější je ovce Dolly.
Pro lidstvo se v blízké budoucnosti stanou patrně důležitější pokusy méně spektakulární. Například tvorba kmenových buněk „na míru“ podle receptu jihokorejského profesora Woo Suk Hwanga.
Ten vytvořil kmenové buňky s DNA určitého člověka. Je to krok k tvorbě „náhradních dílů“ pro lidské tělo. Nezní to složitě, ale je to malá revoluce. Hwang a jeho tým tak předběhli vědecký svět.
O úspěchu informoval časopis Science v květnu. Koncem léta se Hwang ještě pochlubil prvním klonovaným štěnětem, ale v listopadu už musel odstoupit z veřejných funkcí. Zjistilo se, že k výzkumům využíval vajíčka svých spolupracovnic.
Objevovaly se spekulace, že Hwang zneužil nadřízeného postavení. Nakonec však důvodem Hwangova odchodu byla lež. Na začátku aféry novinářům vše popřel. Když pak vyšla pravda najevo, bylo jedno, jestli Hwang lhal z ohledů k soukromí kolegyň, nebo k vlastní pověsti. Musel odejít.
Hwang se stáhnul k soukromé vědecké práci na univerzitě, ale bouře ho dohnala i tam. Jihokorejská televize MBC získala pět vzorků „Hwangových“ kmenových buněk a dala je k nezávislé analýze .
V jednom případě se podle laboratoře DNA vzorku tkáně a Hwangem vytvořených kmenových buněk neshodovala. V ostatních čtyřech se nepodařilo z kmenových buněk získat DNA.
Tento neúspěch laboratoře však podle odborníků vzbuzuje dohady spíše o úrovni práce její než Hwangovy.
Televize a klony
Stanice MBC předtím pomohla Hwanga usvědčit z použití vajíček od kolegyň. U veřejnosti zle pochodila: před její budovou proběhlo několik demonstrací a televize ztratila některé reklamní zakázky.
MBC se bránila natočením pořadu, v němž měl být uveřejněn i rozhovor s Hwangovým asistentem. Ten prý přiznal, že ho profesor nutil falšovat výsledky. Pořad se nakonec nevysílal kvůli protestům, že žurnalisté svědectví překroutili.
Sotva utichla vřava kolem televize, objevil se jiný problém: neznámý vědec 4. prosince na internetovém fóru s odbornou problematikou uveřejnil pochybnosti o dokumentaci k článku v časopise Science, kterým Hwang oznámil světu vytvoření kmenových buněk „na míru“. Snímky čtyř Hwangem vytvořeným kmenových buněk, které dokazují, že jejich DNA je shodná s DNA dárce, jsou „klony“, kopie jediné fotografie.
Hwang rychle zareagoval a zaslal Science správné fotografie. Kde vznikla chyba, není známo, ale mohla být stejně tak na straně časopisu jako Hwanga.
Pochybení se ale přidalo k pochybnostem. Soulská národní univerzita, kde Hwang působí, nakonec musela souhlasit, že výsledky slavného profesora přezkoumá nezávislá komise. Stejným způsobem byla kdysi ověřována ovce Dolly. K Hwangovým potížím nepřispěli jen novináři. Vzrušení způsobil i demonstrativní odchod Hwangova amerického spolupracovníka Geralda Schattena v době skandálu okolo původu použitých vajíček.
Tento týden Schatten požádal Science, aby jeho jméno časopis stáhnul ze seznamu autorů převratného článku o tvorbě kmenových buněk „na míru“. Tento nestandardní (a zpětně de facto nemožný) krok ale neotřásl vírou většiny odborníků v Hwangovy postupy.
Ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. Eva Syková nemá zásadní pochybnosti o Hwangově výsledcích, protože „ty jsou už ve vypracování metody“. „Hwang rozhodně není podvodník,“ tvrdí Syková, která jihokorejského profesora považuje za „obětního beránka“. Podle jejích zpráv od jihokorejských kolegů se profesor Hwang stáhnul do ústraní, protože v současné době trpí žaludečními vředy.
Viditelným a hmatatelným měřítkem úspěchu vědců pracujících v tomto oboru se pro laiky staly živé klony, tedy „kopie“ jednoho tvora, z nichž nejslavnější je ovce Dolly.
Pro lidstvo se v blízké budoucnosti stanou patrně důležitější pokusy méně spektakulární. Například tvorba kmenových buněk „na míru“ podle receptu jihokorejského profesora Woo Suk Hwanga.
Ten vytvořil kmenové buňky s DNA určitého člověka. Je to krok k tvorbě „náhradních dílů“ pro lidské tělo. Nezní to složitě, ale je to malá revoluce. Hwang a jeho tým tak předběhli vědecký svět.
O úspěchu informoval časopis Science v květnu. Koncem léta se Hwang ještě pochlubil prvním klonovaným štěnětem, ale v listopadu už musel odstoupit z veřejných funkcí. Zjistilo se, že k výzkumům využíval vajíčka svých spolupracovnic.
Objevovaly se spekulace, že Hwang zneužil nadřízeného postavení. Nakonec však důvodem Hwangova odchodu byla lež. Na začátku aféry novinářům vše popřel. Když pak vyšla pravda najevo, bylo jedno, jestli Hwang lhal z ohledů k soukromí kolegyň, nebo k vlastní pověsti. Musel odejít.
Hwang se stáhnul k soukromé vědecké práci na univerzitě, ale bouře ho dohnala i tam. Jihokorejská televize MBC získala pět vzorků „Hwangových“ kmenových buněk a dala je k nezávislé analýze .
V jednom případě se podle laboratoře DNA vzorku tkáně a Hwangem vytvořených kmenových buněk neshodovala. V ostatních čtyřech se nepodařilo z kmenových buněk získat DNA.
Tento neúspěch laboratoře však podle odborníků vzbuzuje dohady spíše o úrovni práce její než Hwangovy.
Televize a klony
Stanice MBC předtím pomohla Hwanga usvědčit z použití vajíček od kolegyň. U veřejnosti zle pochodila: před její budovou proběhlo několik demonstrací a televize ztratila některé reklamní zakázky.
MBC se bránila natočením pořadu, v němž měl být uveřejněn i rozhovor s Hwangovým asistentem. Ten prý přiznal, že ho profesor nutil falšovat výsledky. Pořad se nakonec nevysílal kvůli protestům, že žurnalisté svědectví překroutili.
Sotva utichla vřava kolem televize, objevil se jiný problém: neznámý vědec 4. prosince na internetovém fóru s odbornou problematikou uveřejnil pochybnosti o dokumentaci k článku v časopise Science, kterým Hwang oznámil světu vytvoření kmenových buněk „na míru“. Snímky čtyř Hwangem vytvořeným kmenových buněk, které dokazují, že jejich DNA je shodná s DNA dárce, jsou „klony“, kopie jediné fotografie.
Hwang rychle zareagoval a zaslal Science správné fotografie. Kde vznikla chyba, není známo, ale mohla být stejně tak na straně časopisu jako Hwanga.
Pochybení se ale přidalo k pochybnostem. Soulská národní univerzita, kde Hwang působí, nakonec musela souhlasit, že výsledky slavného profesora přezkoumá nezávislá komise. Stejným způsobem byla kdysi ověřována ovce Dolly. K Hwangovým potížím nepřispěli jen novináři. Vzrušení způsobil i demonstrativní odchod Hwangova amerického spolupracovníka Geralda Schattena v době skandálu okolo původu použitých vajíček.
Tento týden Schatten požádal Science, aby jeho jméno časopis stáhnul ze seznamu autorů převratného článku o tvorbě kmenových buněk „na míru“. Tento nestandardní (a zpětně de facto nemožný) krok ale neotřásl vírou většiny odborníků v Hwangovy postupy.
Ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. Eva Syková nemá zásadní pochybnosti o Hwangově výsledcích, protože „ty jsou už ve vypracování metody“. „Hwang rozhodně není podvodník,“ tvrdí Syková, která jihokorejského profesora považuje za „obětního beránka“. Podle jejích zpráv od jihokorejských kolegů se profesor Hwang stáhnul do ústraní, protože v současné době trpí žaludečními vředy.
