Fritz se vypravil do odlehlých končin severního Kamerunu, kde v pohoří Mandora žije kmen Mafů. Tito lidé nikdy neslyšeli západní hudbu. Ve vesnicích není elektřina, nikdo tu nevlastní rádio, telefon, televizi nebo přehrávač. Také křesťanské bohoslužby provázené hudbou jsou tu neznámou věcí. Fritz si s sebou přivezl tři typy speciálních testovacích klavírních nahrávek zkomponovaných Isabele Peretzovou a Nathalií Gosselinovou z montrealské university.
Jeden typ nahrávek vnímají Evropané jako veselé, další u nich vzbuzuje smutek a třetí nahání strach a vyvolává pocit napětí. Fritz přehrával skladby Mafům a zjistil, že na ně reagují podobně jako Evropané. Původ a význam hudby byl pro vědce dlouho záhadou. Hlavu si s ním lámal už Charles Darwin, který nakonec došel k názoru, že hudebnickými, pěveckými a tanečnickými výkony demonstrují lidé své kvality před příslušníky opačného pohlaví. Zdaleka ne všichni badatelé s tímto názorem souhlasí. Někteří vidí v hudbě jen vedlejší produkt vývoje lidské řeči a nepřipisují jí výraznější roli v evoluci.
Schopnost navozovat emoce nepřiznávali vědci hudbě všech kultur. Měla být typická pro západní hudbu. Hlavní význam hudby, jakou provozují třeba kamerunští Mafové, spatřovali někteří odborníci spíše v posílení spolupráce a navození pocitu sounáležitosti. Výsledky pokusů týmu Thomase Fritze zveřejněné v uznávaném vědeckém časopise Current Biology však dokazují, že účinky hudby na lidské emoce mají obecnou platnost a nejsou poplatné kultuře. Máme je vrozené a napevno zakotvené v mozku.
„Nemůže být pochyb o tom, že hudba je jednou z klíčových věcí, jež z nás dělají lidi,“ komentoval výsledky studie Thomas Fritz.
Jeden typ nahrávek vnímají Evropané jako veselé, další u nich vzbuzuje smutek a třetí nahání strach a vyvolává pocit napětí. Fritz přehrával skladby Mafům a zjistil, že na ně reagují podobně jako Evropané. Původ a význam hudby byl pro vědce dlouho záhadou. Hlavu si s ním lámal už Charles Darwin, který nakonec došel k názoru, že hudebnickými, pěveckými a tanečnickými výkony demonstrují lidé své kvality před příslušníky opačného pohlaví. Zdaleka ne všichni badatelé s tímto názorem souhlasí. Někteří vidí v hudbě jen vedlejší produkt vývoje lidské řeči a nepřipisují jí výraznější roli v evoluci.
Schopnost navozovat emoce nepřiznávali vědci hudbě všech kultur. Měla být typická pro západní hudbu. Hlavní význam hudby, jakou provozují třeba kamerunští Mafové, spatřovali někteří odborníci spíše v posílení spolupráce a navození pocitu sounáležitosti. Výsledky pokusů týmu Thomase Fritze zveřejněné v uznávaném vědeckém časopise Current Biology však dokazují, že účinky hudby na lidské emoce mají obecnou platnost a nejsou poplatné kultuře. Máme je vrozené a napevno zakotvené v mozku.
„Nemůže být pochyb o tom, že hudba je jednou z klíčových věcí, jež z nás dělají lidi,“ komentoval výsledky studie Thomas Fritz.
